Zahlédnout co vidí Bůh

Často předpokládáme, že se nic neděje, když to nevidíme. Ale tak to vůbec není. Mysli na to takhle. Když se něco odehrává jinde než tam, kde právě jsi, a ty to nevidíš, bude to snad znamenat, že se tam doopravdy nic neděje jen kvůli tvé neschopnosti to vidět? Nebo když třeba nevidíš do obchodu s potravinami na druhém konci města, bude to znamenat, že tam nikdo nenakupuje? Rozhodně ne. Přesto právě takhle se spousta z nás rozhoduje žít. Jsme zachráněni, naplnil nás Duch svatý, jsme věrni Bohu a jeho církvi, ale nevnímáme skutečnost, že satan tady neustále působí, a úplně stejně tu působí i nebeské zástupy.

Oči našeho chápání potřebují osvítit, abychom poznali naději Božího povolání. Potom tak nemáme jen povrchové pochopení či povědomí toho, co je Boží povolání. Místo toho hloubku jeho povolání známe. Víme, co Bůh chce s naším povoláním vykonat.

V Efezským 1:17-21 je řeč o jeho osvícení. Pavel říká, že se modlí, aby Bůh dal "osvícené oči srdce, abyste věděli, jaká je naděje v jeho povolání.”

Později v Efezským 6:12-17 Pavel také mluví o Boží zbroji. Tato zbroj - jejíž každá součást je jiná než ty ostatní - pramení z lepšího chápání Boha, jeho pravdy, jeho Slova, záchrany a toho, že jsme přijali za vlastní spravedlnost Pána Ježíše - náš pancíř. Tato zbroj nám umožňuje bránit se nepřátelským útokům a "uhasit všechny" jeho ohnivé šípy.

Ale my se máme nejen bránit! Náš meč, kterému Pavel říká "meč Ducha", nám umožňuje ztracené území od nepřítele zase získávat zpátky.

Toto překypování, které prožíváš, se jen mírně dotklo povrchu. Když tvoje oči pro chápání věcí zasáhne osvícení, půjdeš dál v nevídaném Božím přívalu. Bůh je schopný a velmi si přeje otevřít doménu, kterou nesvazuje čas, zeměpisná poloha ani lidské schopnosti.