Důvěra v Boha uprostřed souženíUkázka

Vytrvalost v naději

SOAP: Římanům 8:24–25 (ze čtení: Římanům 8:18–39)

Pavlova slova v osmé kapitole Římanům jsou nám připomínkou, že důvěřování Bohu není pasivní aktivitou. Je to každodenní závazek a vědomá volba, že si budeme připomínat, kým Bůh je a co zaslíbil. Pokaždé, když se přimkneme k Jeho zaslíbení a upamatujeme se na příslib vykoupení, budujeme svou víru.

Utrpení, které na tomto světě zažíváme, je důsledkem hříchu. Naše osobní trápení sice nemusí být způsobené hříchem, ale nakonec je to vždy hřích, kdo je původcem zlomenosti, bolesti, zotročení a rozkladu. Celé stvoření trpí pod tíhou hříchu. Je zotročeno a v rozkladu. Náš svět doslova křičí, sténá a doufá ve svobodu a vykoupení.

Čekáme na vykoupení. Když uvěříme v Krista a jsme v něm, dostává se nám daru naděje. Naděje v to, co přijde. On nám slíbil dokonalé fyzické i duchovní vykoupení našich těl, které ale teprve přijde. Žijeme v napětí, kdy víme, co bylo slíbeno, a očekáváme až to nastane. Žijeme v jakémsi „ještě ne“.

V tom „ještě ne“ se ale pevně držíme naděje na úplné vykoupení skrze dílo Ježíše Krista. K této naději se upínáme i uprostřed zotročení, i uprostřed rozkladu všeho. I když se naše těla lámou, naše mysl mění, umírají naši nejbližší nebo se hroutí naše vlády, my se držíme této naděje. Protože skrze ni jsme vysvobozené. Když vkládáme naději do Kristova díla, do Jeho oběti, zmrtvýchvstání a Jeho návratu, jsme zachráněné.

Tato naděje je tím, co nám dovoluje jít dál. Bez naděje, že jednoho dne zažijeme Kristovu slávu a naše úplné vykoupení, nemáme důvod rozhodovat se, že mu budeme věřit. Naše aktivní rozhodnutí, že se dennodenně budeme držet Jeho zaslíbení, je to, co posiluje naši naději.

Možná to nikdy nebude lehké, ale můžeme se naučit vytrvat. Vytrvalost je návyk a něco, co můžeme trénovat. Běžkyně nedokáže hned uběhnout maraton. Nejprve musí uběhnout jeden kilometr, pak dva, tři a postupně přidává. Musí během svých tréninků nejprve něco vytrpět, aby získala výdrž. Jinak závod nedokončí. Stejně tak je to i s námi. Vytrvalosti se učíme jen tím, že vytrváme. Když se rozhodneme věřit, že Ten, který nás zachránil, nás také vykoupí z utrpení, budujeme tím naši vytrvalost a výdrž. Očekávejme Jeho návrat s dychtivostí a vytrvalostí.