Průvodce Přežitím v PouštiUkázka

TIP NA PŘEŽITÍ Č. 5 – PIJ VODU

Pro přežití v opravdové pustině je klíčovou otázkou hydratace. Stejně tak klíčová je i pro přežití v nadpřirozené duchovní poušti. V horkém a vyprahlém prostředí je pití čisté vody nezbytné. Stejně tak musíme i my během období sucha čerpat tekutiny v Boží přítomnosti. Naším občerstvením na poušti je Boží přítomnost a Boží přítomnost je Duch svatý. Duch svatý je náš utěšitel, útočiště a oheň. A stejně jako voda je i základem života celého našeho bytí.

Je-li Boží „tekutá“ přítomnost jeho Duch, jak pak z jeho Ducha můžeme „pít“ nebo jím „být naplněni“? Jak můžeme zůstat „hydratováni“ jeho přítomností, zatímco procházíme vyprahlou duchovní krajinou? Tak, že se budeme modlit v Duchu. (Efezským 6,18, Judův 20-21)

V Božím Duchu se modlíme, když se napojíme na jeho přítomnost, spojíme se s jeho vedením a dovolíme mu, aby zmocnil naše modlitby. Důležité je dovolit mu, aby jeho vyjadřování – jeho pocity a „jazyk“ – zapadly do našich pocitů a jazyka. To znamená modlit se v Duchu.

Duch se skrze nás vyjadřuje různými způsoby. Chválí Boha a děkuje mu spoustou různých druhů písní a vzdechů tak hlubokých, že slova nestačí. Může volat s láskou a - stejně jako děti - potřebou Boha jako našeho Abba, Otce (Galatským 4,6) nebo vyhlašovat Kristovo úžasné vedení nad neřešitelnou situací. Tím vším chci říci, že modlitba v Duchu znamená dostat se k němu blíž, cítit jeho pocity, slyšet jeho hlas a v jakémkoli okamžiku spolupracovat s jeho konkrétním projevem.