Odvážný: Pohled na odvážnou víru nedokonalých lidíUkázka

Den 6: Uzdravená žena

Matouš, Marek a Lukáš poskytují vylíčení této konkrétní ženy, která u Ježíše hledala uzdravení. Příliš se bála na to, aby o to Ježíše požádala, a tak se jen dotýká lemu jeho roucha a věří, že on má dost moci, aby ji takhle uzdravil. Na minutku vklouzni do jejích opánků. Byla nemocná dvanáct let. Vzpomeň si na někoho, komu je dvanáct, nebo možná tobě je dvanáct. To je jeho (nebo tvůj) celý život! Bez ohledu na to, kolik ti je, dvanáct let je na nemoc dlouhá doba. Její nemoc způsobovala krvácení. Lékařsky to znamenalo, že pravděpodobně byla pořád unavená, možná často neschopná vykonávat každodenní povinnosti. A nábožensky, jako pro Židovku to znamenalo, že byla "nečistá" a nesměla se účastnit některých náboženských akcí - dvanáct let. Představ si její vyčerpání a osamělost, které musela prožívat! A navíc k tomu všemu jí žádný doktor nepomohl, a už neměla peníze, aby zkoušela něco dalšího. Co ještě tak mohla dělat?

Pak jejich městem procházel Ježíš a jeden bohatý a důležitý člověk ho pozval k sobě domů, aby mu uzdravil dceru. Je jasné, že ta žena slyšela o Ježíšovi a co může, takže doufala, že by ji mohlo uzdravit, kdyby se jen dotkla jeho roucha. Jestli jen nechtěla Ježíše obtěžovat, nebo jí bylo trapné žádat ho o pomoc (nebo možná obojí), šla do toho - a zabralo to! Ohromená chtěla zůstat nepovšimnutá, ale Ježíš přestal dělat to, co dělal, aby ji přímo oslovil.

A teď si tu chvíli představ. Pokoušíš se letět pod dosahem radaru, máš pro co sis přišel, a pak Ježíš zastaví celý zástup a zeptá se: "Kdo se mne dotkl?" Kdybys utekl, bylo by to očividné. Kdyby ses začal rozhlížet, jako bys to nebyl ty, on by to stejně poznal, a pak by bylo ještě horší, kdyby tě vyvolal, protože jsi nic neřekl. Ta žena se rozhodla přiznat, a tak - přede všemi - se sklopenýma očima vyznává, že to bylo ona. My, kteří jsme měli příležitost číst Bibli a vidět, jak Ježíš s lidmi jednal, nejsme překvapeni jeho laskavou reakcí, ale tato žena a lidé kolem ní asi překvapeni byli. Ježíš chvilku prodlévá, i když na něj spěchají, aby pomohl někomu dalšímu, a mluví s tou ženou a chválí ji za její víru. Říká jí, že to byla její víra, co ji uzdravilo. Její víra? Pokoušela se zůstat v anonymitě, co nejvíc schovaná. Nepřála si upoutat pozornost, a možná cítila zoufalství. Možná se cítila nehodná požádat o pomoc. Nicméně na sklonku dne přesto přišla za Ježíšem s odvahou, kterou v sobě sebrala, a to stačilo. Ježíš nevyžaduje velkou víru ve srovnání s někým jiným. Jednoduše nás zve, abychom k němu přišli právě s takovou vírou, jakou máme. I to vyžaduje odvahu, ale buď si jist, on se právě toho chopí a přijme to.

Uvažování/Otázky k diskuzi:

1. Máš v životě nějakou oblast, kde ti chybí odvaha, protože máš pocit, že nejsi dost dobrý?

2. Zažil jsi někdy, že se Ježíš chopil něčeho, o čem sis myslel, že to není k ničemu, a udělal z toho něco úžasného? Vysvětli to, nebo se o to poděl.

3. O čem si myslíš, že bys měl přinést k Ježíšovi, i když se to strašně bojíš udělat?