ŠABAT A IDENTITA       

ZAMYŠLENÍ

Dva moji přátelé dlouho nemohli najít práci, což je oba velmi tížilo. Oba měli rodinu, o kterou se museli starat. Chodili na kurz, který jsem v našem sboru vedla a který se jmenoval „Křesťanství a práce“. Během kurzu velmi otevřeně přemýšleli o své nezaměstnanosti a trápily je zejména otázky týkající se jejich identity. Závisí moje hodnota na tom, jakou mám ve světě práce relevanci? Nakolik se ztotožňuji s prací, kterou vykonávám? Jaký dopad na mě má nezaměstnanost?

Jak jsme jim naslouchali, začali jsme si uvědomovat, jak důležitá je naše práce pro naši identitu. Bůh ustanovil v každém týdnu jeden den bez práce – šabat, aby nám připomněl, že naše identita není určována naší prací.

Židé v Egyptě byli o šabatový odpočinek okradeni. Jako otroci museli bez ustání pracovat ve faraonových službách. Ocitli se v pasti systému, který je vykořisťoval a uplatňoval absolutní nadvládu nad Božím stvořením. Bůh se však s tímto stavem nehodlal smířit. Osvobodil svůj lid z otroctví. Mimo Egypt, na poušti, mohli Židé opět slavit šabat. Při uctívání Boha si mohli připomenout svou nejhlubší identitu. Byli vyvoleným a milovaným Božím lidem.

Proto je šabat pro nás všechny klíčový. Když uctíváme Boha a máme vzájemné společenství, zakoušíme, že skrze dávání vždy také dostáváme. Jsme víc než to, co děláme a čeho dosahujeme. Naše identita a důstojnost se nakonec nachází v uznání, že jsme – nezaslouženě – milované Boží děti.

Práce nám pomáhá při budování našeho charakteru, ale naše osobní hodnota není určena tím, co děláme. V den odpočinku se můžeme vzdálit od své práce a nově zakusit Boží blízkost. S pomocí šabatového odpočinku, který ustanovil Bůh, získáváme pokoj; naše hodnota jako lidské bytosti je založena na našem vztahu s Bohem.

Ti dva kamarádi, kteří se kurzu zúčastnili, značně přemýšleli o své identitě. Během těžké doby poznali, že je Bůh miluje, bez ohledu na jejich zaměstnání nebo úspěchy. Díky tomu našli udržující a povzbuzující perspektivu pro svůj život.

OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ

• Jak společnost měří mou hodnotu? Jak ji měří Bůh?          
• Odvozuji svou identitu od neustálých úspěchů, nebo mohu v neděli spíše jen „být“ než „dělat“?          
• Jak mohu prožívat svou hodnotu v Bohu v každodenním životě a ukazovat ji druhým?

TÉMATA K MODLITBÁM

• Děkujeme Bohu za týdenní čas odpočinku, kdy prožíváme, že jsme milovanými Božími dětmi, aniž bychom museli cokoli vykonat.          
• Děkujeme Bohu za naši práci a za to, jak rozvíjí náš charakter a udržuje nás.          
• Modlíme se za ty, kteří se stali otroky společnosti založené na výkonu, v níž žijeme. Pane, osvoboď je, jako jsi kdysi osvobodil svůj lid z Egypta.           
• Činíme pokání, protože jsme příliš závislí na svých úspěších a výkonech, místo abychom svou identitu zakládali na Bohu.

MODLITBA

Pane! Často se snažíme najít útočiště v Tobě, ale nevíme jak. Pod vlivem každodenního života se zaměřujeme především na své úspěchy, přestože toužíme po uznání a lásce.

Děkujeme Ti, že nás na prvním místě miluješ. Děkujeme Ti, že nám dáváš svou lásku bezpodmínečně. Děkujeme Ti, že o nás i o naši duši pečuješ a poskytuješ nám vše, co potřebujeme. Není třeba žádných doplňkových „vitamínů“.

Pane, pomoz nám chápat náš hlad jako touhu po Tobě. Pomoz nám, abychom se sytili Tvou láskou. Ukaž nám, jak být denně ve Tvé přítomnosti, a vždy nás veď. Amen.

Gisela Kessler-Bertherová, Švýcarsko, magistra teologie a specialistka v oblasti vzdělávání.