Už jsi někdy přemýšlel na tím proč? Ukázka

Už jsi někdy přemýšlel na tím proč?

Většina z nás lpí na jistotě, protože poskytuje bezpečí. Jsme rádi, když známe všechny správné odpovědi. Máme rádi bezpečí, které nám dává vytváření vlastních plánů, a většina z nás prahne po tom mít kontrolu nad svým životem.

Následování Ježíše však znamená, že odevzdáme svůj život Bohu, kterého nemůžeme vidět, a budoucnosti, kterou nemůžeme předvídat. Pak je ale přirozené, že v průběhu života budeme zažívat napětí a pochybnosti. 

Problémem je, že většina z nás se snaží skrývat své otázky, protože věříme tomu, že když máme pochybnosti, jsme nezpůsobilí následovat Ježíše. 

Co kdybychom ale udělali krok zpátky? Co když ve víře jde méně o to znát všechny odpovědi a více o to být ochotný vyslovit náročné otázky? 

Je pravděpodobné, že pokud jdeš za Ježíšem už nějakou dobu, jakkoliv dlouhou, narazil jsi při tom na nějaké otázky. Už jsi někdy přemýšlel nad tím proč? ...  

• nejsi schopný cítit vždy Boží přítomnost?  
• Bůh vyslyší některé modlitby a některé ne?  
• se Bůh nezdá být fér?  
• by milující Bůh vytvářel peklo? 

To všechno jsou opodstatněné otázky a podobných otázek existují miliony. A úžasné na tom je, že Bůh nám dává svolení, abychom se s těmito náročnými myšlenkami poprali. Tvé pochybnosti tě z ničeho nevylučují a to, že nemáš odpovědi na své otázky, ještě neznamená, že tvá víra není ničím podložená. 

Napříč Biblí vidíme nesčetné množství postav—majících reálné pocity a obavy—které Bohu vyjadřovaly své pochybnosti. David, muž, který jako malý chlapec porazil obra, a stal se jedním z největších králů Izraele, byl známý jako “muž podle Božího srdce”. Napsal mnoho žalmů, v nichž vyjadřoval své hluboké pochybnosti. Jen se podívej, co napsal ve 13. žalmu:

Jak dlouho ještě, Hospodine? Zapomeneš na mě navěky? Jak dlouho ještě budeš ukrývat přede mnou svoji tvář? Žalm 13:2 B21

Jan Křtitel—muž, který nás volal k tomu, abychom připravili cestu Páně—o něm také pochyboval. Poté, co udělal všechno, co po něm Bůh chtěl, skončil Jan nespravedlivě ve vězení. Ze své cely poslal Ježíšovi vzkaz: 

“Jsi Ten, který má přijít, anebo máme čekat jiného?” Matouš 11:3 B21

V Matoušovi vidíme, že dokonce i poté, co byli svědkem Ježíšova zmrtvýchvstání, ho někteří z Jeho prvních učedníků zpochybňovali. A dokonce i sám Ježíš, když visel na kříži, se ptal Boha, proč ho opustil. 

Nepřítelem víry tedy není pochybnost. To nepřítel víry často předstírá, že jsme na všechno přišli a na všechno známe odpověď. 

Vždyť kniha Židům 11:1 nám říká, že víra je důkaz skutečností, jež nevidíme. Víra není nějaký úhledný koncept, který si můžeme omotat kolem prstu. Je to spíše tajemství, nad kterým můžeme žasnout, než hádanka, kterou máme vyřešit. 

A přitom naše víra pořád zůstává pevná. Jde jednoduše méně o znalosti, které pro sebe objevíme, záleží více na důvěře v Toho, který nás stvořil. Protože pokud věříme, že Ježíš je ten, za koho se prohlásil—to, že skutečně vstal z mrtvých, aby porazil sílu hříchu a smrti—pak je v Něm naše budoucnost v bezpečí. 

To neznamená, že následování Ježíše je snadnou cestou. Sám Ježíš—když byl postaven před pochybnosti Jana Křtitele—řekl, že blaze je tomu, kdo se nad ním nepohoršuje. 

Víra tedy není jednoduchá a v průběhu cesty se objeví pochybnosti. Bůh se ale nebojí našich pochyb. Na druhé straně našich upřímných otázek můžeme najít ještě hlubší pocit bezpečí, takový, o jakém jsme mysleli, že už ani není možný. 

Modli se: Bože, děkuji Ti za to, že nám dáváš svolení zápasit, pochybovat a klást Ti upřímné otázky. Dnes mám opravdu problém věřit, že ____, vím ale, že i v mých pochybnostech jsi dobrý, věrný a Tvé slovo je pravdivé. Ukaž se mi dnes jinak, nově a otevři mé oči, abych viděl, kde působíš. Důvěřuji Ti. V Ježíšově jménu, amen. 

Výzva: Během několika následujících dní budeme probírat, jaké obvyklé otázky si lidé o Bohu kladou. Věnuj dnes nějaký čas tomu, aby ses zamyslel na tím, na jaké otázky se chceš Boha zeptat. Jak je můžeš před Boha přinést? Koho bys chtěl mít u sebe, až se s nimi budeš potýkat?