Identita: V Ježíši jsme... Ukázka

V Ježíši jsem požehnaná

SOAP: Efeským 1:3

Mnoho z nás popisuje slovem „požehnaný“ stav, kdy prožíváme radost a štěstí z toho, že jsme získali něco, za čím jsme si dlouho šli. Je pro nás požehnání, když dostaneme nějakou příležitost, po které jsme toužili, nebo když se něco podaří v náš prospěch. V Pavlově dopisu rané církvi v Efezu však nemá zmíněné požehnání se štěstím nic společného. Naopak se zcela týká darů, které jako věřící dostáváme. 

Vzhledem k tomu, že Bůh je svatý, je sám o sobě požehnaný. A jedině skrze Otce, Syna a Ducha svatého dostáváme i my požehnání – můžeme být zapečetěné, přijaté za Jeho vlastní, vykoupené a vyvolené. Jsme také požehnané tím, že dostáváme duchovní dary a možnost sloužit Jeho království. To vše plyne z požehnání, kterého se nám dostane, když přijmeme Krista za svého Spasitele.

Jako občané nebe jsme záměrně stvořené a Bůh nás zná dokonale. Naše identita je zakotvena v tom „čí jsme“, nikoliv „kým jsme“. Obdarování, která jsme dostaly od Boha, nejsou jen nějaká náhoda, hříčka osudu nebo štěstí. Jsou dokonalá a mají svůj smysl jak pro naše vlastní dobro, tak i pro Jeho slávu. Tato úvodní část Pavlova dopisu je považována za doxologii, jelikož Pavel začíná své poselství nejprve chválením Boha. Způsobem, který vyjadřuje jak uctívání, tak i respekt a čest, jej chválí za to, co udělal a dělá.

V Ježíši jsme požehnané. Ne proto, jaké jsme nebo co jsme v životě dokázaly, ale protože náš svatý a dokonalý Bůh si nás vybral a požehnal nám obdarováními, která dalece přesahují všechno, o čem se nám kdy mohlo jen zdát a o co bychom kdy mohly žádat.

Modlitba

Drahý Bože, své děti zahrnuješ dary, které se vymykají všemu, co jsem si kdy byla schopná představit. Kéž Ti slova, která říkám, myšlenky, které se mi honí hlavou a způsoby, jak využívám svých obdarování, přinášejí čest a slávu. A kéž se tak stane, když budu s ostatními mluvit o všem, co jsi vykonal. Amen.