Identita: V Ježíši jsme... Ukázka

V Ježíši jsem přijatá

SOAP: Římanům 15:7

Stejně jako toužíme po kontaktu s ostatními, toužíme také po přijetí. „Den otevřených dveří“ je fajn, ale ještě lepší je, když nás někdo osobně pozve a rezervuje nám místo u jídelního stolu. Když se cítíme přijaté, můžeme pak na návštěvu přijít takové, jaké opravdu jsme – bez masek a falešného „všechno je fajn“.

Ve svém dopise Římanům Pavel povzbuzuje věřící, aby přijímali jeden druhého stejně, jako je samotné přijal Ježíš. Ježíš nás přijal do své rodiny, i když už znal ty nejhorší věci, které jsme kdy udělaly, řekly nebo si pomyslely. Zná naši minulost, současnost i budoucnost, a i přesto nám drží místo na věčnosti po Jeho boku.  

Raní římští křesťané měli problém přijímat věřící, kteří dělali něco jinak. Ať už se jednalo o jídlo, které jedli, nebo o svátky, které dodržovali. Právě v těchto nejasně vymezených věcech se u některých z nich začínal rodit pocit, že jsou lepší než ti druzí, který vedl k tomu, že začali soudit zvyky a rozhodnutí ostatních. Ve svém dopise dává ale Pavel velmi jasně najevo, že jediným výsledkem takového chování bude rozdělení a nejednota.

Skrze Ježíše jsme plně a kompletně přijaté do Boží rodiny. Naše rozdíly jsou krásnou mozaikou, která obohacuje evangelium a jeho sdílení. Jsme stvořené k Božímu obrazu a podle Jeho podoby, abychom používaly svá různá obdarování a talenty k Jeho slávě a šíření Jeho království. Jestliže jsme my byly Bohem přijaty s otevřenou náručí, jak můžeme soudit sebe navzájem?

Potřebujeme jedni druhé a našemu svědectví o evangeliu brání, když s ostatními věřícími soupeříme a soudíme je. V Ježíši jsme nejen přijaté, ale také povolané přijímat a podporovat se navzájem, a to s upřímným srdcem.

Modlitba

Nebeský Otče, jsem hříšnice, která si nezaslouží Tvoji lásku a Ty jsi si mě i přesto vybral a přijal do své rodiny. Dej mým očím vidět, kdo v mém okolí nepoznal takové přijetí, abych jim Tě mohla ukázat. Dej prosím, aby mé srdce bylo schopné šířit Tvou lásku bez dalších soudů. Amen.