Poznaný: 10 dnů k objevování vlastní identityUkázka

Cítíš se jako igeliťák unášený větrem? Kecám. Ale teď doopravdy. Cítil ses někdy jako hlína z těchto veršů? Jen takový... tam. Bez života či energie nebo cíle?

Hlína sama nemá prakticky žádnou cenu - mokrý prach ze země. Bez tvaru. Bez podoby. Hlína. Myslím, že se takhle někdy cítíme všichni. Bezcílně klopýtáme každodenním životem, hledáme svoje místo a nepohoda a nespokojenost se nám začnou vkrádat do myšlení - snažíme se zapadnout a děláme kompromisy v oblasti morálky nebo standardů, aby si nás všimli, aby nás znali. Jsme ta hlína.

Nicméně hrnčíř je zkušený umělec. Má trpělivost a vizi pro vytvoření něčeho krásného a užitečného právě z hlíny. Když se hrnčíř posadí ke svému kruhu, aby začal tvořit něco naprosto nového, tam, kde my vidíme jen hromadu mokré špíny, on ví, že nic víc k práci nepotřebuje. Ví, že z toho vzejde něco nádherného, a tak tomu věnuje čas, tu a tam víc zmáčkne a vytvaruje cosi jedinečného a úžasného.

Jistě nejsem sám, koho někdy napadne: "Bože, proč? Proč bys mi měl věnovat čas, když proti Tobě pořád hřeším a jsem neposlušný?" On to přesto dělá. On ZNÁ tvoje nedostatky. VÍ, kde jsi slabý. ZNÁ tě a ZNÁ i mne. Když jsi zmatený nebo když to začne být těžké, připomínej si, že On je ten Hrnčíř vyvíjející tlak pro naše zdokonalování, pro naše dobro a pro svou slávu. Zatímco jsme neužitečná hlína, díky Ježíšovi nás ten Hrnčíř formuje - a pokračuje v našem formování - v něco krásného. Povolal tě k něčemu většímu, než co jsi! Nejsi jen bláto, jsi hlína v Hrnčířově ruce.