Cesta královstvíUkázka

Mít pokoj v pronásledování, v utrpení nemít strach

Každý věřící, když se řídí Boží povoláním, se setkává s nějakým pronásledováním a opozicí. To není nic nového. Pronásledování křesťanů existuje od samého počátku církve. To, co v současnosti na světě prožíváme, je znamením postupujícího Božího království. Nic z toho, co se děje, Pána Boha nepřekvapí ani nezaskočí. I Ježíš to ve svém případě očekával a věděl, že i my budeme na světě čelit problémům a soužení. Proto nám pro takové chvíle zajistil všemožnou pomoc tím, že vylil Ducha svatého.

Ve světle tady toho se neptáme, jestli utrpení a perzekuce přijdou nebo ne. Přijdou. Otázka ale zní, jak na ně budeme reagovat. Schováme se do nějaké díry, strčíme hlavu do písku, nebo se nějak stáhneme ze života? Začneme se bránit, kout pomstu a budeme žít s nastavením "buď já nebo oni"? To však není cesta Božího království.

Jsme v Kristu, a Kristus, kníže pokoje, v nás přebývá díky daru Ducha svatého. Kristův pokoj nám umožňuje jít v Bohem dané schopnosti zůstávat stát, nepohnutelní a nerozkolísaní, zakořeněni a spočívající v Ježíši, a svět se přitom otřásá a chvěje. Toho jsme schopni jen proto, že víme, že naše věčnost je zajištěna a naše kompetence je jistá. Bůh je na naší straně. Kristův pokoj je silnější a mocnější než pronásledování, které nás obklopuje.

Jako následovníci Krista máme svobodně pokládat svůj život kvůli Království. Potřebujeme dojít k bodu, kdy jsme ochotni tu cenu zaplatit. Zaujetí sebezáchovou může lidi dohnat k rozhodnutí přistupovat na kompromis v morálních hodnotách a charakteru. Nedělají pak to, o čem vědí, že to je správné, ale cítí, že je to žene dělat to, co by nikdy za normálních okolností neudělali. 

Hřích je odpuštěn. Ježíš nad smrtí zvítězil. Satana sesadil. Vylil Ducha svatého. Boží království postupuje. Ježíš zajistil vítězství, slíbil věčný život, poskytuje svůj pokoj a vyjádřil své povolání a poslání. Můžeme snad být něco jiného než lidé nebojácní, dokonce i tváří v tvář utrpení a pronásledování?