Na počátkuUkázka

Čtení: Genesis 3:20–24; Efeským 2:4–10

SOAP: Efeským 2:8

Adam a Eva snědli ovoce ze stromu poznání dobra a zla. Hospodin jim řekl, že pokud to udělají, zemřou. I když v tu chvíli nezemřeli fyzicky, zemřeli v duchovním slova smyslu. Zemřeli kvůli svému hříchu, protože je oddělil od Boha.

Ale Bůh Adama a Evy, náš Bůh, je milostivý. Miluje nás, i když jsme mrtví ve svém hříchu. Bůh miloval a pečoval o Adama a Evu. Zakryl hanbu jejich hříchu oblečením. Jejich oděv byl z kůže, což znamená, že pro zakrytí hříchu člověka muselo jako oběť zemřít zvíře. 

Hospodin vyhnal Adama a Evu ze zahrady. Může se to zdát jako ta nejhorší možnost, ale i vyhnání ze zahrady Eden bylo známkou Božího zaopatření a péče. Namísto, aby je vystavil možnému dalšímu pokušení jíst ovoce ze stromu života, což by znamenalo, že budou žít věčně (verš 22), poslal je Bůh ze zahrady pryč. 

I my jsme oddělené od Boha. Díky našemu hříchu jsme mrtvé, stejně jako Adam a Eva. Potřebujeme zakrýt náš hřích. Ježíš Kristus je obětí za náš hřích. Ježíš Kristus se obětoval, abychom byly zachráněny před trestem hříchu.

Jsme spaseny milostí Boží. Stejně jako se Hospodin ve své milosti postaral o oděv Adama a Evy, než je vyhnal ze zahrady, postaral se i o nás prostřednictvím Ježíše. Jeho oběť je milost sama. Skrze víru můžeme přijmout dar Boží milosti, Ježíše Krista. Když v Něj vložíme svou víru, přijímáme tak zaopatření, které nám dal pro náš život a naše spasení.

Modlitba

Pane Ježíši, Ty jsi to jediné, co potřebuji, můj jediný oděv zakrývající mé hříchy. Zachránil jsi mě jen a pouze svou milostí. Své spasení si nezasloužím. V Tebe vkládám svou důvěru a víru. Pomoz mi důvěřovat Ti každý den. Amen.