Zbavené hanbyUkázka

David a hanba z nevěry

Čtení: 2. Samuel 11; Žalm 103:10-11

SOAP: Žalm 103:10-11

Následovat Krista neznamená být imunní vůči hříchu. Vidět to můžeme i v životě Davida. Jeho poměr s Batšebou byl velkým morálním selháním. Jeden hřích vedl ke druhému, a ke třetímu, až byl zabit nevinný muž. To vše pro to, aby byl Davidův hřích zakryt. I přesto však Davida dodnes známe jako „muže podle Božího srdce“. Neexistuje nic, co by Bůh nemohl odpustit a vykoupit. Nic, co by pro něj bylo příliš.

Hřích má velké pozemské důsledky, to ale neznamená, že by bylo vše ztraceno. Když říkáme, že Bůh odpouští každý hřích, zahrnuje to i hřích nevěry. On nás, své děti, nepřestává milovat hlubokou láskou, ať už padneme do sebetemnější propasti. Když hrozí, že nad námi hanba získá kontrolu, pamatujme a spočiňme v Jeho pravdě: Nejedná s námi tak, jak bychom si to podle našich hříchů zasloužili.

Jako bratři a sestry v Kristu bychom neměli odsuzovat a vyhýbat se těm, kteří padli. Měli bychom kráčet po jejich boku, nastavit jim zrcadlo a říct, že něco pokazili, ale pak jim pomoct vrátit se na správnou cestu. Když jsme naplněné milostí, kterou jsme dostaly v našich vlastních životech, jsme pak schopné projevit velkou milost a milosrdenství i ostatním. 

Modlitba

Pane, hledím na své hříchy a domnívám se, že jsou příliš velké na to, aby mi byly odpuštěny. Připomínej mi Davidův příběh a to, jak mohlo mnoho hříchů jednoho člověka být odpuštěno a jak mohl být jeho život obnoven díky tomu, že Ty jsi milostivý, milosrdný, mocný Bůh. Ve jménu Pána Ježíše, Amen.