Žít šťastně: 7-denní zamyšlení pro rodiče o tom, jak žít z přijetí--ne pro přijetíUkázka

Den 5: Cesta štěstí

Kniha Žalmů začíná vylíčením požehnaného (šťastného) života. Šťastný člověk je ten, kdo si oblíbil Hospodinův zákon. Když si člověk skutečně pochutnává na jídle, jen tak ho nezhltne, ale spolu s přáteli a rodinou si vychutnává jeho specifickou chuť. Šťastný člověk jen nečte Boží pokyny, ale vychutnává si je. Je velký rozdíl, jestli trávíš čas s Bohem z povinnosti--ve snaze přimět ho, aby tě miloval--nebo jestli s ním trávíš čas rád a užíváš si to, protože víš, že jeho láska k tobě je pevná a trvalá.

Šťastný člověk, který si oblíbil Boha, je přirovnán k velkému stromu. Turisté cestují obrovské vzdálenosti jen proto, aby se mohli u těchto proslulých stromů vyfotit. Některé jsou tak výjimečné, že dostávají i jména: Sherman, Osamělý cypřiš, Hyperion atd. Ale lidé, kteří se z Boha neraudjí--zde nazvaní ničemové--jsou přirovnáni k plevám. Pleva je vnější obal zrna. Jen si vzpomeň na vnější slupku zrnek popcornu, která ti mezi zuby jen dělá neplechu. Nikdo se s plevou nefotí! 

Žalm 1 nám připomíná konec dvou cest, jimiž se v tomto životě můžeme vydat. Můžeme si oblíbit Hospodina, přijmout jeho odpuštění a užívat si věčného štěstí, přičemž na nás Bůh bide dávat pozor. Nebo se můžeme vydat svou cestou, cestou ničemů. Konec té cesty je zkáza, protože lidé na této cestě se nebudou moct postavit před Pána Boha.  

Dobrá zpráva je, že Ježíš pro nás šel tou úzkou cestou naprosto dokonale. Když mu budeme věřit, povede nás svou cestou, bude na nás dávat pozor a naplní nás svou radostí. A my se budeme moct postavit před Pána Boha--ne pro svou vlastní dobrotu, ale díky Ježíšově dobrotě, kterou jsme přijali. Jaký důvod ke štěstí!