Začni znovuUkázka

Zachránce ze Samaří

Tady je životodárná skutečnost: topící se člověk je sám sobě největším nepřítelem. Dokud má ještě energii kolem sebe ve vodě kopat, nepřibližuj se k němu. Propadl panice a chytne se tě, a tak se utopíte oba. Prostě počkej, až mu dojdou síly. Jen tehdy je připraven nechat tě, abys ho zachránil. Totéž platí o každém, kdo v životě zoufale potřebuje zachránce.

Znovu si přečti Lukáše 10:25–37. Zazněla tam otázka: „co mám dělat, abych se stal dědicem věčného života?“ Řekl snad na to Ježíš: buď „dobrý bližní“ a zachráníš se? Buď Matka Tereza? Ne. Dodržování zákona nás nemůže ospravedlnit (přečti si Římanům 3:20). Podstata Ježíšova učení je vytrvale tlačit své posluchače k nevyhnutelnému závěru, že jejich jediná naděje na záchranu je ve spasiteli.

„Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Matouš 5:48)

„Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.“ (Jan 11:25)

„Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6)

Lukáš 10:27 říká: miluj Boha a lidi. Jak vlastně vypadá láska k bližnímu? Neuvěřitelně nesobecká, obětavá, odporuje naší kultuře i zdravému selskému rozumu.

„Jdi a jednej tak i ty.“ (Lukáš 10:37) skoro znamená dělej to tak bez jediné přestávky. Taková je láska k bližnímu, kterou Bůh požaduje, máme-li být ospravedlněni zákonem. Kdo je člověk, který prokazuje milosrdenství? „Nábožní lidé“ jako kněz či levita? Tvoje náboženství tě nezachrání! V tomto případě se zachráncem ukáže být ten nejnepravděpodobnější člověk, Samařan.

Už se ti někdy stalo, že ses sám stal zoufalým člověkem v příkopě? Volal jsi na svého Samařana podobná slova, protože jsi věděl, že on je tvoje poslední naděje?

„Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ tato slova patří slepému Bartimaiovi z Jericha. (Marek 10:47)

„Ty jsi můj Bůh, tebe hledám, Bože, má duše žízní po tobě! Po tobě dychtí tělo mé jak suchá země prahnoucí po vodě.“ (Žalm 63:2)

Nebo znáš někoho, kdo pořád odmítá přijmout Krista, protože je to tak strašně nepravděpodobná odpověď na jeho dočasné světské potřeby? Některý z tvých příbuzných nebo kamarád, kterého se snažíš oslovit už tak dlouho? Proč bys nemohl právě teď věnovat chvilku času modlitbě za něj nebo za ni?

Je to jako člověk, který jde temným, vlhkým údolím se sirkou v ruce. Ať se snaží sebevíc, všechno je příliš mokré na to, aby se to dalo zapálit. Ale pak, když se pomodlíš, vítr Ducha začne vát a to vlhko vysuší. Okamžitě je všechno jiné! Oheň začne plát v srdcích lidí a oni ho jeden druhému předávají dál, až je celé údolí zachváceno Božími plameny. Taková je podstata modlitby.