Naděje je Osoba Ukázka

Lidé naděje

V Bibli máme několik příkladů lidí, kteří prožívali skutečný strach, a jejich naděje i víra kolísala.

“V naději proti vší naději Abraham uvěřil…” (Římanům 4:18) Dostal slib, že se stane otcem mnohých národů, přestože jeho žena byla neplodná. Abraham doufal tam, kde žádná naděje nebyla. Aktivoval svou naději, protože totiž byl přesvědčen, že co Bůh slíbil, dokáže i splnit (v 21). I když nám Genesis 16:1-2 ukazuje, že Abraham během čekání o svou naději bojoval.

V Soudcích 6 se Izraelci natolik děsili průběžného ničení ze strany nepřátel, že se schovávali v jeskyních. V útlaku volali k Bohu a Bůh ke Gedeonovi poslal anděla se vzkazem, aby zbořil oltáře nepřátelských bohů a aby mu také vyřídil: "Hospodin s tebou, udatný hrdino!" A přece tento slib nestačil. Gedeon ve své frustraci odpověděl: "Promiň, pane, ale jestli je Hospodin s námi, proč nás tohle všechno potkalo? Kde jsou všechny ty jeho divy, o kterých nám vyprávěli naši otcové?... Promiň, Pane, ale jak mám zachránit Izrael?... já sám jsem v rodném domě poslední." (Soudců 6:13-15) Pak Gedeon několikrát žádá o důkaz Boží síly a přítomnosti. A pak Gedeon nepřátele porazil. Přesto si Gedeon musel prozápasit, aby naděje měla navrch nad pocity. 

Jeremiáš znal bolest a zápas o zbytečky naděje. Ještě než se narodil, Bůh si ho povolal za proroka, aby bořil zlo a budoval Boží království. 40 let bojoval za spravedlnost, bojoval proti hříchu lidu s nadějí na duchovní obživení Božího lidu. Ale všechno jeho úsilí nestačilo. Pláč 3 nám poskytuje živý popis jeho zármutku a soužení. "Nad hlavou se mi vody zavřely, řekl jsem si: Jsem ztracený!" Ale místo aby to vzdal, aby se podvolil vodám zoufalství, vzpamatovává se a volá: "Hospodinova láska nepomíjí, jeho soucit nikdy nekončí. Každé ráno stále nová, tvá věrnost je tak veliká! Můj úděl je Hospodin, říkám si, v něj složím svoji naději... Dobré je trpělivé čekání na Hospodinovo spasení." Jeremiáš zápasil o naději kvůli jejich vlastním selháním.

V Matoušovi 14 Ježíš dává pokyny svým učedníkům, aby nastoupili do loďky a plavili se na druhou stranu jezera. Na jeho slovo se jim podařilo dostat doprostřed jezera, když vtom se strhla obrovská vichřice, a to je vyděsilo! Jejich naděje zakolísala, protože se báli a cítili se v nebezpečí. 

Tyto příběhy dokazují, že se může stát, že budeš současně s Bohem a přitom budeš ve své víře zápasit. Zkoušky a zápasy neznamenají, že Bůh není blízko, nebo že se tvá víra vytratila.

Bůh má pro každou bouři svůj důvod. Zápas často bývá místo, kde se nám ukáže tak, jak bychom ho jinak nikdy nepoznali. V uvedeném příběhu učedníků k nim Ježíš přichází po hladině vody! V tom výčtu se nedovídáme, jak dlouho bouře trvala. Ale to důležité je, že k nim přišel nově a mocně. Co se ve svých zkouškách naučíme, závisí na tom, na co či koho vložíme svou naději. Bude naše naděje v tom, že bouře zase odejde - že se naše očekávání naplní - nebo budeme doufat v toho jediného, který může bouři utišit? 

Ježíš je s tebou a provede tě tím. O jeho věrnosti čteme znovu a znovu i v mnoha dalších případech, které jsme na této stránce nezmínili. Slibuje, že tě nikdy neopustí a nezavrhne. S nadějí se zaposlouchej do jeho hlasu, hledej ho. 

Naděje je tvoje kotva v bouři.