Naslouchání nebesům: Hledání Božího hlasu v každodenním životěUkázka

Váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.

Vyrůstat v Nairobi nebylo snadné, a to je ještě slabé slovo. Devadesátá léta přinesla mnoho nejistoty. Nepokoje byly běžné a vznikaly kvůli konfliktům mezi vládnoucí stranou a těmi, kdo požadovali demokracii více politických stran. A během nepokojů vždy trpí nejvíce chudí. Chudí závisí na skromných příjmech k pokrytí svých denních potřeb, a taková rozepře způsobuje, že potřební trpí ještě více.

Již od velmi útlého věku jsem byl okolnostmi donucen naučit se čekat.

Když není zaručený pozitivní výsledek, čekání může být nesmírně obtížné. Můj otec byl dělník na denní mzdu, takže jsme záviseli na jeho každodenním příjmu, abychom pokryli své základní potřeby. Pokud sehnal práci, jedli jsme. Pokud měl potíže najít práci, nejedli jsme.

Jednou v noci při rodinné pobožnosti nám otec přečetl Matouš 6:25–34. Zdůraznil, jak důležité je vložit naši naději v Ježíše. Tato Ježíšova slova mi přinesla naději uprostřed životní nejistoty. Jako rodina jsme nacházeli klid v jistotě, že náš nebeský Otec ví, co všechno potřebujeme. Vědět a mít Ježíše nám stačilo.

Náš Otec na nebesích ví, co všechno potřebujeme. Není to úžasné? Bůh, který stvořil všechno, je tentýž Bůh, který jedinečně naplňuje naše potřeby.

Je snadné pochybovat, že On se postará. Co se stane, když mi nepomůže s financemi? S mým zdravím? S rodinou? S [zde doplňte své obavy]? Naučte se důvěřovat Hospodinu bez ohledu na své starosti. Zavázat se k dennímu čtení a následování Božího slova, zatímco čekáte na Boží odpověď.

Čekáním se naše naděje posiluje. Jako Boží děti čekáme na věrného a milujícího Boha, který má radost z toho, že zajišťuje potřeby svých dětí. Modlete se ke svému Spasiteli: „Drahý Pane, jako Tvé dítě mám sklon obávat se o svou budoucnost. Ale dnes dávám svou naději v Tebe, protože Ty jsi věrnou jistotou v mém životě. Amen.“