Radostní & Zářící: Slavíme Vánoce každý denUkázka

“Má představa Vánoc, ať už staromódní nebo moderní, je velmi jednoduchá: milovat druhé.” — Bob Hope

Běžným zvykem, který lidé vždy poslední měsíc v roce mají, je posílat vánoční pohlednice. Tradici posílání vánočních pohledů započal ve 40. letech 19. století sir Henry Cole a to vlastně proto, že měl málo času odpovídat na korespondenci, která se mu doma hromadila. Cítil ale, že by bylo netaktní neodpovědět lidem, kteří mu dopisy napsali. Najal proto umělce, aby vytvořil úplně první vánoční pohlednici, aby mohl napsat, co je u něj nového. Někteří ho za tenhle čas spořící počin kritizovali, mnoho jiných lidí se ale toho nápadu chytilo a začali posílat lidem dopisy a pohlednice právě o Vánocích.

Ve spojitosti s tím, jak se do naší kultury valí elektronická zařízení a sociální média, už mnoho lidí neposílá fyzické pohlednice a místo toho posílají emaily nebo vytvoří na sociálních médiích příspěvek s aktuálními informacemi o sobě. Nejde ale o to, že bychom o Vánocích neměli posílat pohlednice nebo zprávy o tom, co je nového. Klidně můžeme, pokud nám to dělá radost. Nebylo by ale skvělé, kdybychom to dělat nemuseli? Kdybychom vložili větší úsilí do toho, abychom byli s blízkými lidmi a rodinou v častějším kontaktu, od ledna do října?

Jsme zaneprázdněnější než kdykoliv předtím, protože i naše časové plány jsou plnější než kdykoliv předtím. Můžeme možná poslat Sms zprávu nebo napsat zprávu na sociální média, ale posílat pohlednici poštou? To je prostě absurdní a je to přežitek… Je to tak?

Co kdybychom vynaložili úsilí a položili opravdovou propisku na papír a napsali někomu každý měsíc zprávu? A co kdybychom se rozhodli jít ještě trochu dál a poslat dva vzkazy za měsíc? Nebo co kdybychom chtěli postoupit na vyšší úroveň a říct: “Napíšu 52 zpráv za rok 52 lidem.” To je jedna za týden. To je prostě šílené.

Nebo není?

Nemůžeme nikdy vědět, co to bude pro druhého člověka znamenat, když od nás dostane zprávu—ať už do emailu nebo ji najde na svém stole nebo zastrčenou pod stěrač na čelním skle v autě. Není jeden jediný způsob, jak někomu napsat povzbuzující vzkaz. Mohl by se k němu dorazit zrovna ten den, kdy si myslí, že už nemůže dál, a naše slova povzbuzení mohou být přesně tím, co potřebuje pro situaci, které čelí.

Reflektuj

• Myslíš si, že by blízcí lidé měli užitek z toho, že by od tebe dostali dopis také mimo obvyklou dobu Vánoc, kdy se posílají zprávy o tom, co je nového?
• Udělej si seznam lidí, kterým bys rád napsal. Naplánuj si, kdy jim napíšeš, a opravdu to udělej.