Zbytečná úzkostlivostUkázka

Je možné zažívat pokoj v dnešní době? Cheri se vydala před 11 lety hledat odpověď na tuto otázku. Toto je, co během své cesty objevila:

Živě si to vybavuji. Ten den, kdy jsem se rozhodla, že už nemůžu takhle dál žít.

Byla jsem plně oddanou následovnicí Krista, reagovala jsem na život jako téměř všichni ostatní. Žila jsem ve strachu a obavách, přestože jsem věděla, že to tak být nemá! Neustále jsem četla v Božím Slově, abych se nebála a o nic nestrachovala. Ale zdálo se to nemožně!

Bůh v Bibli mluví hodně o strachu a jeho protilátce: pokoji. V jednom případě byl Ježíš se svými učedníky na lodi a přeplouvali galilejské jezero, když zuřící bouře hrozila, že se utopí. Všichni bojovali, aby se udrželi nad vodou, a co dělal Ježíš? Tvrdě spal! Uprostřed zuřící bouře.

Učedníci se ho zeptali: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“ Ježíš se probudil, okřikl bouři a nastal naprostý klid. Potom se zeptal svých učedníků: „Proč se tak bojíte? Ještě pořád nemáte víru?“ Marek 4:38-40 B21

To v podstatě shrnulo celou moji konverzaci s Bohem. Cítila jsem, jak se mě ptá, proč se bojím a já jsem odpověděla: Není to očividné? Podívej se na mé okolnosti! Kdo by se mohl nebát?

Na mé výpravě za pokojem jsem si uvědomila několik věcí.

1. Mé okolnosti určovali úroveň mého pokoje. Když okolnosti v mém životě byli všechny dobré, pak jsem měla pokoj. Když kolem mě zuřila bouře, byla jsem vystresovaná, plná úzkosti a neustále unavená—unavená z mých emocí. Byla jsem jako ti učedníci v bouři. Bála jsem se té bouře, bolesti a byla jsem zmatená, protože jsem si myslela, že to Boha nezajímá. Ale Ježíš mě přivedl k dalšímu uvědomění.
2. Ježíš se mi snažil ukázat, že pokoj je možný bez ohledu na bouřku. Dokážeš se ztotožnit s tímto bojem? Není to jednoduché, že ne? Stále jsem se snažila pochopit, jak ode mě může Ježíš očekávat, že budu prožívat pokoj v bouři, lámala jsem si hlavu nad tím, jestli se skutečně zajímá, když jsem objevila další průlom.
3. Mé bouře ukazovali můj stupeň důvěry. Pokoj neznamená, že je ve tvém životě všechno v pořádku. Znamená to, že máš pokoj, když bouře otřásají tvým životem. Já jsem se nenaučila důvěřovat Bohu a nalézt pokoj ani v těchto bouřích. Už ti to došlo?

Očividně jsem měla prostor k růstu. Ale učím se, že cestu k pokoji lze nalézt, když důvěřujeme a zaměřujeme své myšlenky na toho Jediného, kterého žádná bouře nerozhází. Nestalo se to přes noc, ale krok za krokem více pokoje a klidu obnovovali mou znavenou, vyčerpanou duši.

Cheri