Nesobecký: žít tak, že budeš druhým dávat přednostUkázka

Dávat druhým přednost je nadpřirozené

Už ses někdy díval, jak si děti hrají? A už sis někdy zkusil hrát s hračkami těch dětí? Co se pak běžně stane? Vidí, jak si hraješ s jejich hračkou, běží k tobě, vytrhnou ti ji z ruky a řvou: „To je moje!“

A ono to je tak, že jsi takové malé dítě také kdysi byl. Všichni jsme byli. Narodili jsme se sobečtí, chtěli jsme to svoje, a jak stárneme, ne nezbytně se to mění.

Žít nesobecky, to nepřichází samo od sebe. Je to nadpřirozené. Přichází to od Boha. Boží lásku bychom měli prožívat natolik reálně, až nás to bude motivovat a vést ke stejné lásce k druhým.

Ze svých vlastních sil nejsme schopni žít tak, abychom druhým dávali přednost. Potřebujeme to dostat od Boha a dovolit mu, aby nás zevnitř měnil. Z toho pak vyplyne naše vnější jednání.

Modli se, abys pochopil a prožíval Boží lásku reálně, že v důsledku toho budeš také milovat lidi stejným způsobem.