Změněný život: Rozhovory s BohemUkázka

Upřímný rozhovor

Naše modlitby nemusí být líbivé. Mohou obsahovat slova frustrace, hněvu, starostí, strachu, smutku i zlomení. Bez ohledu na to, co cítíme, Bůh si s tím poradí, zvládne to. 

Někdy se Bohu bojíme říct, co v sobě hluboko uvnitř nosíme, ale nemůžeme to před ním nikam schovat. On naše srdce už stejně zná, a přesto nás dál miluje. Naše modlitby ho nemohou rozčílit, šokovat, ani to na něj nebude moc. Bůh je neotřesitelný.

Touží po tom, abychom mu přinášeli víc než jen decentní učesané modlitby. Chce nás celé - to dobré, špatné i ošklivé - protože vylít mu své srdce je to, co mu umožňuje z nás naše břemena sejmout. Stejně jako na sebe Ježíš vzal náš hřích a hanbu na kříž, chce nést tíhu našich každodenních břemen, abychom my nemuseli.

Ve chvílích, kdy prožíváme tolik bolesti, že pro to ani nejsme schopni najít slova, Bůh nám rozumí. Apoštol Pavel to vyjádřil takto - Duch se za nás přimlouvá neartikulovaným úpěním. Truchlí s námi a bojuje za nás. Na svého Boha se můžeme spolehnout celým svým srdcem.

Moje babička byla ustrašený člověk, ale když ve věku 87 let umřela, její Bible byla celá ohmataná a opotřebovaná. To, jak neustále mluvila s Bohem, bylo inspirující. Neuchodila se k smrti, tempo její chůze určovala modlitba. Věděla, že to jediné, co se svými starostmi může dělat, je jít s nimi k Bohu.

Dokonce v zahradě Getsemane to i na Ježíše bylo moc, a tak řekl svým nejbližším přátelům, že se potřebuje jít modlit. Když ten jediný dokonalý člověk, který kdy žil, prožíval drtivý zármutek, věděl, co s ním. Přinesl ho v modlitbě ke svému nebeskému Otci. 

Jak nám sám Ježíš ukázal, je v pořádku prožívat bolest, smutek nebo strach. Jen si dávej pozor, abys své srdce nevyléval každému kromě Boha. Předej jeho obsah tomu, kdo s tím může něco udělat. On ti pak na oplátku dá do srdce pokoj. 

Cvičení- Upřímně si popovídej s Bohem. Jestli si nejsi jist, kde začít, popros ho, aby ti ukázal, kde si buduješ hradbu, a pozvi ho, aby ji zboural. Řekni Bohu přesně, jak se cítíš. Je v pořádku se vykřičet, a je v pořádku se vyplakat. Když své srdce vyliješ, požádej ho, aby ten vyprázdněný prostor naplnil svým dokonalým pokojem.