Jak najít Boží pravdu v bouřích životaUkázka

Dar soucitu

Jestli někdy někdo měl právo být nešťastný, byla to Hellen Kellerová. Byla slepá a hluchá a její postižení jí naprosto znemožňovalo prožívat svět tak, jak ho může prožívat většina z nás. Všichni kolem ní měli schopnosti, které ona postrádala. Ale měla odhodlání a něco ještě mnohem cennějšího - soucit.

Říkávala: "Když jsi nejnešťastnější, věř, že je tu na světě něco, co máš nebo můžeš udělat. Dokud někomu můžeš ulehčit bolest, život není zbytečný."

V dospělosti trávila spoustu času v nemocnicích návštěvami vojáků, kteří ve válce oslepli nebo ohluchli. Chodila jim dávat naději, že i po svém zranění mohou prožít smysluplný a produktivní život. A povzbuzovala je, aby svou budoucnost nevzdávali. Díky svým postižením měla šanci pomáhat lidem procházejícím neuvěřitelnými zápasy.

Jen se nad tím zamysli z její perspektivy. Snadno si mohla říct: "Jsem hluchá a slepá a tito chlapi jsou jen slepí. Mám mnohem větší problémy než oni." Mohla se rozhodnout být zahořklá, naštvaná a zaměřená na svoje problémy. Ona se však místo toho rozhodla použít svou situaci, aby lidem kolem sebe vyjádřila soucit.

Je těžké vzdát se svého vlastního "práva" utápět se v bolesti a místo toho se rozhodnout soucítit s lidmi okolo. Ale když trpíme, máme zvýšenou schopnost soucítit s ostatními.

Místo srovnávání problémů nebo posuzování, kdo je na tom nejhůř, se můžeme rozhodnout být požehnáním.

Modlitba: Drahý Bože, děkuji ti za dar soucitu. Vím, že když procházím bouřemi života, mám zvýšenou schopnost soucítit s druhými. Pomoz mi z ní čerpat a používat to k požehnání lidí kolem mne. Amen.