Jak v uspěchaném světě najít odpočinekUkázka

Včera jsme se podívaly, jak být otrokem přezaměstnanosti nám může odsávat energii a klid. Ale my jsme nejen pouze zaneprázdněné. Jsme i beznadějně roztěkané. 

Jsme z generace, která je tak napojená na své přístroje, že se životem potácíme ve stavu "přístrojového deliria" - tedy stavu, kde všechno a všechny ostatní vnímáme jako přes opar těch udělátek. 

V roce 2016 v New York Times vyšel článek, že průměrný uživatel Facebooku denně tráví hodinu na sociálních sítích. Jedna hodina denně z bdělého času je neúměrně velká šestnáctina bdělých hodin. 

Nejenže nám to spotřebovává čas, ale sociální sítě v nás vlastně způsobují, že pochybujeme o své hodnotě. Upevňuje to pocit, že na nás záleží jen tehdy, když to ostatní potvrdí. 

Dnešní kultura nám sděluje, že doopravdy nic neznamenáme, dokud nenosíme co nejvíc klobouků a v tom procesu se neudoláme. 

Myslíme si, že dnešní modus operandi je multitasking. Ale promysli si Efezským, kde čteme, že pro nás Bůh předem připravil dobré činy. Nechce po nás, abychom strkaly nos do každé možné kaše. Chce, abychom se zaměřovaly na následování v práci, kterou nám předem určil a připravil. V tom povolání nacházíme smysl a svobodu. 

Ježíš na nás nevkládá požadavky. Jde nám po boku. Všechno, co po nás chce, je přebývat v něm. 

Polož se do toho

Otče, ať slepě nežiji v předpokladu, že musím být multifunkční a být pro všechny vším proto, aby na mně záleželo. Pomoz mi ztišit mé srdce, abych byl schopná slyšet pokyn tvého hlasu: "Tohle je ta cesta, jdi po ní." Pomoz mi prospívat v plnosti, kterou pro mne máš. Pomoz mi neplést si plný život s přecpaným životem. Amen