Jak v uspěchaném světě najít odpočinekUkázka

V dnešním čtení nahlédneš do kuchyně a uvidíš tam Martu, jak sama bez jakékoli pomoci dělá hostitelku, a tak je čím dál naštvanější. Skoro můžeš slyšet, jak v narůstající frustraci mlátí hrnci a pánvemi. Nakonec se pokouší do této sebelítosti vtáhnout i Ježíše slovy: "Pane, tebe nezajímá...?"

Už sis někdy jako Marta pomyslela: "Dělám tu všechno, a všem to je jedno"? 

Jako matka vím, že jsem si to myslela. Vlastně mi připadá, že to byla mantra mého mateřství. Nikoho nezajímá, že jsi uvařila, prostřela a uklidila nádobí. Nikdo ti nedá certifikát za sbírání oblečení, které se válí hned vedle koše na špinavé prádlo a není v tom koši. Nikdy nedostaneš cenu ani vyznamenání za utírání nosů, zadečků a stolů i záchodových prkýnek.

Možná tvůj případ je jiný a cítíš se "neviditelná" v jiné souvislosti. Možná se to odehrává v práci nebo ve vztahu.

Ale Bůh to vidí. Vidí, co tiše děláš. Když tě nikdo nevidí. Když to nikdo neuzná. 

Bible jasně říká, že jsme zřítelnice Božího oka. Že jsme jeho děti, ovce jeho pastvy. Má spočítané i naše vlasy na hlavě.

Marta si nepotřebovala získávat Boží pozornost. Prostě už ji měla díky Boží milosti.

A máš ji i ty. On to vidí, on ví, a záleží mu na tobě. A tak si v té milosti dnes odpočiň. 

Polož se do toho

Bože Otče, tvoje slovo nás ujišťuje, že nás vidíš. Naše myšlení vnímáš už zdálky. Jak zblízka nás znáš! - a přesto, kupodivu, nás miluješ, bez příkras. Dokonce když svět naši práci neuzná, můžeme spočinout ve vědomí, že všechna naše práce je bohoslužba a uctívání tebe. Amen