Protilék na osamělost Ukázka

“Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.” (1 Petrova 3:8 B21).

Jako kazatel se denně setkávám se situacemi, kterými by nikdo neměl procházet sám. Nikdo by nikdy neměl v nemocnici čekat sám, zatímco jeho drahý je na operaci, kde jde o život. Žádná žena by neměla čekat sama na výsledky z laboratoře, když jde o problémovém těhotenství. Nikdy by nikdo neměl čekat sám na zprávy z bojiště. Nikdo by neměl zůstat stát sám u otevřeného hrobu. Nikdo by neměl zůstat sám první noc po odchodu manželského partnera.

Těžké životní okamžiky a tragédie jsou nevyhnutelné. Každý z nás je někdy bude muset prožívat. Ale nemusíme tím procházet sami. Potřebujeme Boží záchrannou síť, aby nás právě v takových chvílích udržela.

Co je ta Boží záchranná síť? Je to skupina věřících přátel — pár lidí, kteří jsou ti skutečně oddaní. Takové skupině lidí říkáváme společenství, sbor nebo farnost. A tady pro takovou partu lidí máme Boží plán: “Vždyť trpí-li jedna část, všechny části trpí s ní, a je-li jedna část poctěna, všechny části se s ní radují.” (1 Korintským 12:26 B21). Společenství církve je Boží odpověď na zoufalství.

Římanům 12:15 vyjadřuje podobnou myšlenku: “Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.” (B21).

Ta první část verše není těžká. Když někdo prožívá něco pěkného, je přirozené přidat se k oslavě.

Ale když někdo prochází něčím opravdu těžkým, může se to zdát těžší. Ale ve skutečnosti to je prosté. Když prožíváš krizi, nestojíš o rady. Jen chceš někoho, kdo by s tebou poseděl, držel tě za ruku, položil ti ji kolem ramen a poplakal si s tebou.

Jak říká apoštol Pavel: “Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem tak jako dosud.” (1 Tesalonickým 5:11 B21). Někoho povzbudit neznamená vždycky mluvit do duše a říkat moudrá slova. Někdy nejvíc povzbudí jen tiše sedět, a pak společně s kamarádem pobýt a poplakat si.

Máš záchytnou síť — skupinu věřících přátel, s nimiž můžeš počítat i v těch nejtěžších životních dobách? Jestli ne, hned dnes se vydej taková přátelství budovat. Těžké chvíle jsou nevyhnutelné, a není moudré vstupovat do nich nepřipravený.

Pamatuj si. Můžeš to zkoušet, ale sám nemůžeš žít dobře. Všichni potřebujeme druhé, aby s námi šli, pracovali a dávali na nás pozor.

Námět k rozhovoru

1. Kdo patří do tvojí záchranné sítě? Jak pěstuješ vztahy s lidmi s cílem dosáhnout úrovně oddanosti?

2. Jak můžeš prakticky a konkrétně někomu poskytnout záchrannou síť?