Jak poznat Boží hlas // Nauč se setkávat s BohemUkázka

Jak se nebát (i uprostřed bolesti)

Duch svatý v nás, tohle jsme pro tebe slyšeli:

Vím, že co jsme si už řekli, bylo těžké slyšet. Vím, že když jsi to poslouchal, bolelo tě srdce. Já jsem utvořil tvé srdce měkké. A když v přívalu tvrdých slov bolí, není to špatně. Ukazuje to, že se ti nezatvrdilo. Ukazuje to, že jsi mne pustil dovnitř. A ukazuje to, že mne v něm necháš zůstávat.

Dovol mi zůstat.

Ale co s tou bolestí? Co dělat, když situace zůstává pořád stejná, zase a znovu? Co dělat, když máš pocit, že se nic nelepší, když jsi přesvědčený, že jsi uvízl a jako kdyby změna byla v nedohlednu, že se obrat k lepšímu nikdy nedostaví? Říkáš: "Co teď?" úpěnlivě prosíš: "Jak jít dál?"

Vím, znám tvou frustraci. Přeješ si, aby se situace spravila - a je dobré přijít za mnou a poprosit mne o pomoc. Ale teď poslouchej, dítě. Když se dostaví bolest, musíš se mne i dál držet. Pamatuj, že se nemusíš vrhat na neznámé území a když nevíš, kterou cestou se dát.

Otoč se. Obrať se, mé dítě. Jsem hned tady. 

Otoč se. Obrať se, mé dítě. Jsem hned za tebou.

Miluji tě, vždyť to víš. A je to právě ta láska, která ti pomůže udržovat pohled upřený na mne. Nemusí před tebou být snadné řešení - umíš si to představit? Možná se situace nijak rychle nezmění... a to může být vlastně dobře. 

Jsi s tím v pohodě?

Je mi líto, že tě to bolí. Ale starám se o tvoje srdce. Dovol mi postarat se o tvé srdce. Předej mi to. Méně se trap starostmi, jak to vyřešit s tím člověkem, a až pak dojde ke konfrontaci, nejdřív se zaměř na to, kde v tu chvíli jsem já. Nacvičuj si, jak mne hledat, až s nimi pak budeš znovu mluvit. Dělej to v tu chvíli, ne až potom. Nacvičuj si jak mi naslouchat, když ti vrtá hlavou, co říct. A dělej to hned v tu chvíli, kdy znovu dojde ke konfrontaci. Já jsem s tebou, Duch svatý v tobě. 

Miluji tě, já, ten bez bázně.

Cvičení:

Jak jít dál? Když to bolí? Když máš pocit, že debata tu hádku přesahuje... Když nám někdo ublíží... Když jsme řekli něco, co jsme tak nemysleli... nebo udělali něco, co jsme tak mysleli, ale litujeme toho... Když se slova zařízla hluboko... Když se pereme s odpuštěním... odpustit sobě nebo někomu jinému. 

Jak poznat, co dělat dál... co říct?

Jak zůstávat ve vztahu - a najít vůli a odvahu milovat - když jsme frustrovaní... když nás to přemáhá... když se bojíme, co se může stát?

To jsou dobré otázky... důležité otázky. Ale ještě větší otázka je: jak to udělat, aby se nám nezatvrdilo srdce? Protože je opravdu snadné přepnout na modus přežití, vzít kontrolu do vlastních rukou a chránit se, zavřít své srdce a postavit si kolem něj hradbu proti zranění, zavřít své srdce před Bohem.

Ale teď to je přesně to, kdy Ho potřebujeme nejvíc.

Obraťme se k Bohu hned. Společně se spoléhejme na jeho dobrotu, moc, kapacitu, ochotu se do toho vložit. Otevřeme svá srdce a požádejme ho, aby nám ho chránil místo pokoušet se ho ochránit sami. A předejme mu svou situaci. Naprosto mu ji odevzdejme - všechnu bolest, všechnu frustraci, všechen zmatek, všechno, co nás bolí či zraňuje.

Předejme mu to. A čekejme. Čekejme na jeho odpověď. Dávej pozor a naslouchej tomu, co Pán Ježíš dělá. Protože to, na co čekáme, je jeho odpověď. Je to to, co teď potřebujeme.

Pane Ježíši, mám tě moc rád. Spoléhám se na tebe. Ty jsi víc než schopný s touto bolestí se vypořádat. Jsi laskavý. Jsi moudrý a dobrý. Miluješ mne. Znáš mne lépe než se znám já. Chceš pro mne to nejlepší. A tak ti věřím. Spoléhám se na tvoje řešení. A věřím tvé Cestě. Naslouchám, dávám teď pozor. Tak mi pomoz tě vidět, pomoz mi vidět tvou Cestu, a pomoz mi nechávat srdce otevřené...

Prožij si Rush podcast—a setkej se s Duchem svatým ve svém moderním životě.