Zásady organizace času podle Božího slovaUkázka

Rozhodni se, co je nezbytné

Marta dostává co proto v našem kázání o této pasáži z Lukáše 10. Ale popravdě, čas od času je každý z nás Martou. Ani my občas nedovedeme rozlišit, které úkoly jsou v dané situaci ty nejnutnější. Jistě, bylo třeba, aby někdo udělal večeři, a já bych se vsadil, že Ježíš velmi ocenil Martinu pohostinnost. Zde nejde o to, že by snad vaření večeře nebylo důležité. Ježíš pouze ukazuje, že to není to nejdůležitější, co mohly Marta nebo její sestra Marie v tu chvíli dělat. To nejlepší, co v tu chvíli mohly udělat, bylo sednout si k Jeho nohám a naslouchat Jeho učení.

Jak jsme viděli včera, udělat si pořádek v našich závazcích, úkolech a projektech je nezbytným krokem k efektivní organizaci času. A jakmile si uděláme pořádek v našich závazcích, je načase rozhodnout se, které z nich jsou ty nejnutnější. Tento proces vyžaduje, abychom si vyjasnili, k čemu nás Bůh volá v tomto období našeho života a pracovního života. A poté, s tímto nadhledem a zastřešujícími cíli v mysli, se sami sebe zeptejme: "Co je jedna věc, kterou když udělám, usnadní či zlepší vše ostatní v tomto projektu?" Odpověď na tuto otázku je to, na co bychom se měli zaměřit. Pozdrž všechno ostatní, co můžeš, dokud nebude tento úkol hotov. A pak tento proces opakuj tak dlouho, jak jen bude potřeba.

Když jsem psal svou poslední knihu, Called to Create (Povolán ke tvoření), byl jsem zavalen množstvím úkonů, které jsem musel udělat, abych dostal svůj projekt na trh. Musel jsem si sehnat agenta, prodat to vydavateli, podstoupit rozhovory, napsat 50 000 slov, vytvořit prostředí pro prodej knihy atd. Ale na začátku tohoto projektu jsem věděl, že když nenajdu agenta, který mi pomůže, na ničem z toho zbytku nezáleží. Zajištění agenta byl můj nejdůležitější úkol. Takže jsem pozastavil všechno ostatní, dokud se mi nepodařilo najít toho agenta.

Pravdou je, že velmi málo úkolů či projektů je opravdu nezbytných v dané etapě. Zvykni si rozlišovat dvě nebo tři nejnutnější věci, které musíš udělat, a zaměřit se právě na ně, dokud nebude práce hotova.