S polámanými pastelkami se pořád dá malovatUkázka

V našem kulturním prostředí je otázka vzhledu víc než běžná! Většina dospívajících dívek a žen, s nimiž mluvívám, se svým vzhledem zápasí. Dokonce i muži pociťují tlak nějak konkrétně vypadat.

Zde je jedna lež o vzhledu, které často věříme:

Kdybych mohla změnit ____________ (tohle si doplň) na svém vzhledu, lidé by mne nakonec přijali, a i já bych pak mohla přijmout sama sebe.

Kdybys na svém vzhledu mohla něco změnit, co by to bylo?

Svou odpověď znám, a ani bych o tom nemusela dlouze hloubat. Nejvíc jsem se potýkala s akné a jizvičkami, které po sobě akné zanechala.

Zkusila jsem skoro všechno, od Mary Kay přes Proactiv, Arbonne, doplňky stravy a vitaminy i hormonální krémy až po změnu jídelníčku, atd.

Nic nefungovalo.

Jednoho dne jsem pocítila Boží pokyn jít na večeři se svým mužem a nepoužít žádný makeup.

Vypravit se na veřejnost bez makeupu? Ani náhodou!

Tak jsem se Boha zeptala: “Jsi si jistý, že tohle po mně chceš?”

Víš, používala jsem makeup jako prostředek sebeobrany a abych se cítila lépe. Takže vyjít si bez makeupu pro mne bylo doslova jako odejít z domu nahá! Jak trapné a zničující!

Po určitém odporu jsem ten večer Boha nakonec poslechla a vyšla si bez jakékoli stopy makeupu. Po několika minutách jsem to už nevydržela, a tak jsem se svého muže zeptala, jestli si na mém vzhledu všiml něčeho nového.

Podíval se na mne a váhavě pronesl: "Máš novou čelenku?”

Odpověděla jsem: “Ano, mám novou čelenku, ale všiml sis na mně ještě něčeho jiného?”

Řekl: “Ne, nevšiml.”

Když jsem mu řekla, že nejsem ani trošku namalovaná, odpověděl: "Myslím, že bez toho napomádovaného makeupu jsi stejně mnohem krásnější.”

Jak ironické.

Cítila jsem se odhalená, nahá a rozpačitá, a přitom on si toho vůbec nevšiml. Vlastně mne ujistil o mé přirozené kráse.

Při tomto experimentu jsem zjistila, že na rozdíl ode mne si většina lidí mých nedokonalostí sotva všimne. Jsem na sebe mnohem tvrdší, než by kdy mohl být někdo jiný.

Pravda je, že moje hodnota závisí na Bohu, mém Stvořiteli, a ne na vzhledu ani na tom, co si o mně lidé myslí.

Jakmile mi Bůh v této oblasti vzhledu začal uzdravovat srdce, vnitřní krása mi začala zářit z očí, úsměvu a celé osobnosti. Dnes mi většina lidí říká, že si mých jizviček po akné vůbec ani nevšimnou.

Ano, pořád ještě své nedokonalosti vidím. My samy jsme své nejhorší kritičky. Ostatní nás často vidí naprosto jinak než my samy sebe.

Ale když to Bohu dovolíme, uchopí naše nedokonalosti - naše polámané pastelky - a vytvoří něco nádherného, mistrovské dílo.

Modlitba:

Pane, děkuji, že jsi mne tak podivuhodně udělal a zformoval. I kdyby svět volal, že jsem nedostatečná a že na to nikdy nebudu mít, rozhoduji se nacházet svou hodnotu v tobě. Děkuji za trpělivost, co se mnou máš, a že jsi se mnou na této cestě při každém mém kroku. Miluji tě. Ve jménu Ježíše se modlím, amen.