Připravený pro vztahUkázka

Promluvme si o sexu

„Jak daleko je… příliš daleko?“

To je férová otázka, ale není to ta správná otázka. (Více na toto téma za chvíli.) 

Jde o to, že budeš chtít mít sex. A to je úplně normální touha. Ve skutečnosti to byl Bůh především, kdo stvořil sex. Pěkně bláznivé, co?

Bůh stvořil sex speciálně pro svazek manželství. 

Věta, kterou sis teď přečetl, může být příčinou, proč se často cítíš být frustrovaný, když ti křesťané v dobrém úmyslu říkají, že nemáš mít sex. Slyšíš věci jako „Bůh nechce, abys měl sex, než vstoupíš do manželství,“ ale nikdo už ti nevysvětlí proč.

Bůh se ti nesnaží vzít zábavu nebo ukrást radost tím, že ti říká, že bys neměl mít sex se svou přítelkyní nebo dívka se svým přítelem. Ve skutečnosti je to přesně obráceně: Bůh ví, že sex je opravdu velká a silná věc. Jako oheň v táboře, který, když ho nikdo nehlídá, může spálit celý les.  

Sex je závazný. To neznamená, že když s někým máš sex, jsi s ním svázaný. Znamená to ale, že jsi tomu člověku dal kousek sebe. 

Manželství je dohoda. To je krásný, biblický výraz pro závaznou smlouvu. Manželství má trvat celý život, ne jen po období střední nebo vysoké školy nebo ve chvílích, kdy je všechno jednoduché. Manželství znamená, že lidé drží při sobě, ať už v nemoci nebo ve zdraví, a to po celou dobu svého života. 

To je důvod, proč Bůh vyhradil sexu místo v manželství. Protože láska — včetně sexu — je vždycky lepší v kontextu oddaného vztahu, v němž se partneři zavážou, že jeden druhého neopustí. 

Můžeš si myslet, „ale já jsem opravdu oddaný své přítelkyni nebo dívka svému příteli.“ A může to být pravda. Ale to, že jsi četl smlouvu, ještě neznamená, že jsi podepsal to, co je v ní napsané. Dokud neřekneš „stvrzuji to,“ nejsi plně vázán vztahem s tímto člověkem. 

Abychom se vrátili k tvé předchozí otázce. Mohlo by tě zajímat, „Dobře, tak já teď ještě nebudu mít sex. Ale opravdu… jak daleko je příliš daleko? Můžeme třeba…?“ 

To je pochopitelná otázka. Je tu ale lepší otázka:

Jaký příběh o sobě chci vyprávět? 

Jednou, až budeš sedět se svými dětmi nebo dokonce vnoučaty, nechtěl bys jim vyprávět celý svůj příběh bez toho, abys musel nějaké části vynechávat? Nebo se chceš dostat do situace, kdy budeš vynechávat informace o té dívce nebo o tom klukovi ze střední školy? 

A teď poslouchej. Občas člověku něco ujede. A i když už jsi zašel příliš daleko, buď si vědom toho, že Boží milost a odpuštění jsou reálné a že On tě pořád miluje a stejně tak se o tebe i stará. Není nic, co bys mohl udělat, aby tě Bůh miloval méně nebo více. Nemusíš ale stejnou chybu opakovat pořád dokola a dokola. V Bibli je verš, který přirovnává situaci, kdy děláš pořád tu samou chybu, ke psovi, který jí své vlastní zvratky. Drsné, co? Ale pravdivé. 

Nedopusť, aby tě definovaly tvoje vlastní chyby. Nech je, aby ti připomínaly, že máš začít znovu, a to tak, jak chce Bůh. 

Tak o tom přemýšlej. Jaký příběh chceš o sobě vyprávět?