Píseň 3:1-11
Píseň 3:1-11 Bible Kralická 1613 (BKR)
Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho. Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho. Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má? A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své. Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl. Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský? Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských, Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního. Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského, Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských. Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.
Píseň 3:1-11 Bible 21 (B21)
Na lůžku jsem toužila za nocí po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla. A tak už vstanu a město prochodím, pátrám po ulicích i náměstích po tom, kterého z duše miluji. Hledala jsem ho, ale nenašla. Našli mě strážní, co město obcházejí: – Viděli jste toho, kterého z duše miluji? Jen jsem je minula, našla jsem toho, kterého z duše miluji! Držím se ho pevně, už ho nepustím, dovedu ho do domu svojí matičky, ukážu mu svůj rodný pokojík! Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít. Kdopak to z pouště přichází, jako když vzhůru stoupá dým? Prodchnutá myrhou a kořením, celičká voní dálkami. Hle, jeho lože, lože Šalomounovo! Šedesát hrdinů okolo stojí, hrdinů z Izraele největších. Ti všichni mečem vládnou, k boji vycvičeni jsou, proti jakékoli hrozbě noční každý opásán mečem svým. Král Šalomoun si pořídil nosítka, ze dříví Libanonu je nechal udělat. Jejich sloupy zhotovil ze stříbra, k nim pak nebesa ze zlata. Čalouněná byla purpurem a vnitřek celý obložen láskou jeruzalémských dcer. Vyjděte a pohleďte, dcery sionské, na krále Šalomouna v koruně, jíž jeho matka zdobí jej v den jeho svatební, v den, kdy má v srdci veselí!
Píseň 3:1-11 Český studijní překlad (CSP)
Miláčka svého jsem hledala celou noc na loži. Hledala jsem, a nenašla. Musím vstát a město obejít, po ulicích a po náměstích svého hledat miláčka. Hledala jsem, a nenašla. Našli mne strážci, kteří město obcházejí. -- Miláčka mého, neviděli jste ho? Sotva jsem od nich poodešla, už jsem miláčka svého našla. Držím ho a nepustím, dokud ho nepřivedu k matičce své domů, do maminčina pokoje. Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, při plachých gazelách a laních, ať nebudíte, neprobouzíte lásku, dokud nebude chtít. Kdo je ta, jež z pouště stoupá jako sloup dýmu, myrhou provoněná i kadidlem z dovážených koření? Hle, nosítka samého Šalomouna! Šedesát hrdinů okolo nich z Izraele nejudatnějších. Mečem vládnou všichni, v boji zkušení, každý se mečem opásal, ani noc je nezaskočí. Nosítka pořídil si Šalomoun král ze dřeva z Libanonu. Sloupky jim ze stříbra udělal, ze zlata oporu trůnu, sedadlo purpurové. Láskou jsou uvnitř vystlána od dívek z Jeruzaléma. Pojďte ven pohledět, vy dcerky Sijónu, na krále Šalomouna, na jeho korunu, již mu jeho matka nasadila v den svatby jeho, v den, kdy mu srdce plesalo.