Žalmy 49:1-20
Žalmy 49:1-20 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští. Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý. Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost. Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou. I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla? Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí. Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení, (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky), Aby živ byl věčně, a neviděl porušení. Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce. Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými. Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou. Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah. Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah. Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho. Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho. Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje: A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Žalmy 49:1-20 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka. Žalm synů Korachových. Všechny národy, naslouchejte, obyvatelé světa, poslyšte, obyčejní lidé tak jako důležití, ať už jste chudí nebo bohatí. Z mých úst teď moudrá slova zazní, rozumně mé srdce přemýšlí, své ucho nakláním k moudré písni, za zvuků citery tajemství odhalím: Proč bych se bát měl ve zlých časech, když jsem obklopen záští nepřátel? Oni se spoléhají na vlastní jmění, chlubí se velikostí svého bohatství. Jeden druhého však vykoupit nedokáže, nevnutí za něj Bohu úplatek. Výkupné za život je příliš drahé, nikdo z nich toto nikdy nesvede! Nikdo nebude naživu věčně, hrobová jáma nikoho nemine. Jak vidno, i moudrý člověk zemře, stejně tak hyne tupec a hrubián, každý své jmění cizím zanechá! Jejich hroby jim budou věčnými domy, na věky věků jim budou obydlím, třebaže dříve vlastnili pozemky. Při vší své nádheře tu lidé nezůstanou, tak jako zvířata musí zahynout! Takto dopadnou, kdo jsou si sebou jistí, i ti, kdo obdivují jejich výroky. séla Do hrobu zahnáni budou jak ovce, smrt bude nakonec jejich pastýřem! Ráno pak poctiví pošlapají je, když jejich tělo bude v hrobě hnít daleko od jejich slavných obydlí. Můj život ale Bůh z hrobu vykoupí, on mě vytrhne z jeho sevření! séla Proto se nestrachuj, když někdo bohatne ani když jeho dům slavně vzmáhá se. Až zemře, nic s sebou nepobere, jeho nádhera s ním dolů nepůjde. Za svého života sám sobě dobrořečil: „Musí se uznat, že máš blahobyt!“ Musí však odejít za svými předky, světlo už nikdy nespatří.
Žalmy 49:1-20 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Žalm. Slyšte to, všechny národy, naslouchejte, všichni obyvatelé světa, vy, synové Adamovi, vy, synové člověka, jak bohatí, tak nuzní! Má ústa budou promlouvat moudrost a přemýšlení mého srdce rozumnost. Nakloním své ucho k přísloví, při lyře předložím svou hádanku. Proč bych se bál ve zlých dnech, kdy mě obklopuje zvrácenost mých pronásledovatelů? Spoléhají na svůj majetek; chlubí se svým velkým bohatstvím. Nikdo nevykoupí ani bratra, člověk Bohu za sebe nedá výkupné. Cena za jeho duši je tak vysoká -- nikdy na ni nebude mít, aby žil navždy a neviděl zkázu. Vždyť je zřejmé, že moudří umírají stejně jako hlupák či tupec; hynou a zanechávají svůj majetek jiným. V jejich nitru je, že jejich domy jsou tu navěky, jejich příbytky z pokolení do pokolení; svými jmény nazývají pozemky. Ale ani člověk, který je vážený, nepřetrvá. Je podobný zvířatům, která hynou. Taková je cesta těch, kteří spoléhají sami na sebe, i jejich následovníků, kteří našli zalíbení v jejich ústech. Sela. Do podsvětí směřují jako ovce, smrt je pase, přímí je opanují hned za jitra. Jejich výtvory pohltí podsvětí, daleko od jejich příbytků. Bůh jistě vykoupí mou duši z moci podsvětí -- vždyť mě přijme! Sela. Neboj se, když někdo bohatne, když rozmnožuje slávu svého domu -- vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva za ním nesestoupí. Ačkoliv za svého života své duši dobrořečil -- a když se ti daří dobře, tak tě chválí -- přijde k pokolení svých otců, kteří již nikdy neuvidí světlo.