Žalmy 44:1-26
Žalmy 44:1-26 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních. Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil. Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval. Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova. V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám. Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj. Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval. A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah. Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi. Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše. Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás. Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich. Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás. Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo. Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne, A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se. Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé. Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé, Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti. Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu, Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce. Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané. Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky. I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše? Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Žalmy 44:1-26 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových. Na vlastní uši jsme, Bože, slyšeli, co nám vyprávěli naši otcové – o tom, cos konal v jejich dnech, v těch starodávných dnech. Svou vlastní rukou jsi vyhnal pohany, a je jsi usadil; rozdrtils národy, a je jsi rozplodil. Svým vlastním mečem tu zemi neovládli, ve vlastní paži neměli vítězství; tvá pravice to byla, paže tvá, tvář tvá jim zářila – měls je rád! Jenom ty, Bože, jsi můj Král, ty nech vítězit Jákoba! S tebou jsme nepřátele drtili, tvým jménem po útočnících šlapali. Ve vlastní luk jsem nevěřil, nebyl to můj meč, kdo dal mi vítězství! Tys nám dal nad nepřáteli vítězit, naše protivníky jsi vždy zahanbil. Chlubili jsme se Bohem každý den, stále jsme slavili jméno tvé! séla Teď jsi nás ale zahnal a zahanbil, nevytáhl jsi s vojsky našimi. Zahnals nás na útěk před našimi nepřáteli, naši protivníci nás obrali! Jak ovce na jatka jsi nás nechal jít, rozehnal jsi nás mezi pohany. Za pakatel jsi svůj lid prodal, o jejich cenu jsi nesmlouval! U našich sousedů vydals nás potupě, všem okolo jsme k smíchu a zábavě. Udělal jsi z nás pořekadlo mezi národy, aby nad námi lidé třásli hlavami. Denně je přede mnou moje ostuda, moji tvář hanba pokrývá, když slyším urážky a nadávky, když se mi nepřátelé mstí! Když se nám to všechno dělo, nezapomněli jsme na tebe, nezradili jsme smlouvu tvou. Naše srdce se jinam neodvrátilo, z tvé stezky nesešel náš krok. Ty jsi nás ale drtil v kraji šakalů, halil jsi nás šerou temnotou! Jak bychom na jméno svého Boha zapomněli, jak bychom k cizímu bohu ruce zvedali? Cožpak by na to znalec tajemství srdce, cožpak by na to Bůh nepřišel? Pro tebe jsme zabíjeni v kteroukoli chvíli, mají nás za ovce k zabití! Probuď se, Pane, proč ještě spíš? Procitni, nezaháněj nás navěky! Proč ukrýváš svoji tvář, nedbáš na naši bídu, na útlak náš? Do prachu naše duše klesají, naše těla leží na zemi.
Žalmy 44:1-26 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi -- meditace. Bože, na vlastní uši jsme slýchávali, naši otcové nám vyprávěli o skutcích, které jsi vykonal za jejich dnů, za dnů dávnověkých. Ty jsi svou rukou vyhnal pohany a je jsi zasadil, zlomil jsi národy a vyhnal jsi je. Zemi však neobsadili díky svému meči, nezachránila je jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvá paže a světlo tvé tváře, protože jsi v nich našel zalíbení. Ty jsi můj král, Bože. Přikaž vítězství pro Jákoba! S tebou jsme nabrali na rohy své protivníky, ve tvém jménu jsme pošlapali ty, kdo proti nám povstali. Proto se nespoléhám na svůj luk; můj meč mě nezachrání. Neboť ty jsi nás zachránil před našimi protivníky a zahanbil jsi ty, kdo nás nenáviděli. Bohem se chlubíme každý den; navěky budeme vzdávat chválu tvému jménu. Sela. Avšak odvrhl jsi nás a vystavil jsi nás hanbě; nevycházíš s naší armádou. Před protivníkem nás obracíš nazpět a ti, kdo nás nenávidí, nás poplenili. Vydáváš nás jak ovce k sežrání a rozptýlil jsi nás mezi pohany. Prodal jsi svůj lid lacino, nepožadoval jsi za něj dobrou cenu. Vystavil jsi nás potupě našich sousedů, posměchu a pošklebkům našeho okolí. Učinil jsi nás pořekadlem mezi pohany, národy nad námi potřásají hlavou. Každý den mám před sebou svou potupu; hanba mi zakrývá tvář, a to kvůli tomu, kdo mě hanobí a ostouzí, kvůli nepříteli a tomu, kdo se mstí. To vše na nás přišlo, ač jsme na tebe nezapomněli a tvou smlouvu jsme nezradili. Naše srdce se nestáhlo zpět, naše kroky neuhnuly z tvé stezky. Přestože jsi nás zdeptal v kraji šakalů a přikryl jsi nás nejhlubší tmou. Pokud bychom zapomněli na jméno svého Boha, pokud bychom vztáhli dlaně k bohu cizímu, zdali by na to Bůh nepřišel? On přece zná tajnosti srdce! A přece jsme kvůli tobě denně vražděni, považují nás za ovce na porážku. Vzbuď se, Panovníku, proč spíš? Probuď se a neodvrhni nás navždy! Proč skrýváš svou tvář? Zapomínáš na naše soužení a útisk? Vždyť naše duše klesla v prach; naše nitro je přitištěno k zemi.