Žalmy 105:23-45
Žalmy 105:23-45 Bible Kralická 1613 (BKR)
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově. Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své. Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho. I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil. Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově. Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho. Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich. Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich. Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich. Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich, Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich. Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství. I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich. Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich. Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl. Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských. Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci. K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je. Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka. Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené. Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své. A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi, Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
Žalmy 105:23-45 Bible 21 (B21)
Do Egypta tenkrát přišel Izrael, Jákob byl hostem v zemi Chamově. Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli! Nechal je nenávidět jeho lid, na jeho služebníky aby vymýšleli lsti. Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem. Ti jim předváděli jeho znamení, v Chamově zemi konali zázraky! Poslal tmu a přišlo zatmění, jeho příkazům se totiž vzepřeli. Jejich vody ve krev obrátil, zahubil všechny ryby v nich. Jejich země se hemžila žabami – byly i v královských ložnicích! Na jeho rozkaz mouchy přilétly, po celé říši byli komáři. Místo deště je zasypal kroupami, nad jejich zemí se blesky míhaly. Potloukl jejich révu i jejich fíkoví, po celé jejich říši stromy roztříštil! Na jeho rozkaz přilétly kobylky, nemožné bylo spočítat housenky! Sežraly jim v zemi všechny rostliny, pohltily vše, co půda urodí. Všechno prvorozené pak v té zemi bil, všechen výkvět mládí jim zahubil. Svůj lid pak vyvedl se stříbrem a zlatem, v žádném z jeho kmenů nikdo neumdlel! Z jejich odchodu měli radost v Egyptě, strach z Izraele totiž svíral je! Rozestřel oblak, aby jim dal stín, noc jim svým ohněm prozářil. Na jejich žádost dal jim křepelky, sytil je svým chlebem nebeským. Otevřel skálu, vody vytryskly, proudem se valily po poušti! Pamatoval na to, co svatě zaslíbil svému služebníku Abrahamovi. Svůj lid tehdy vyvedl s veselím, svoje vyvolené s jásáním! Potom jim daroval země pohanů, dědičně získali úsilí národů, aby se řídili jeho pravidly a dodržovali jeho zákony.
Žalmy 105:23-45 Český studijní překlad (CSP)
I přišel Izrael do Egypta a Jákob se stal hostem v zemi Chámově. Svůj lid učinil velmi plodným a učinil jej silnějším, než byli jeho protivníci. Těm změnil srdce, takže jeho lid nenáviděli a jednali s jeho otroky lstivě. Poslal Mojžíše, svého otroka, a Árona, kterého si vyvolil. Předložili jim záležitosti jeho znamení a divů v Chámově zemi. Seslal temnotu, způsobil tmu, a nemohli odporovat jeho slovu. Jejich vody proměnil v krev a jejich ryby nechal uhynout. Země se zahemžila žábami -- i v jejich královských komnatách. Přikázal a na celé jejich území se přihnali mouchy a komáři. Z jejich dešťů učinil krupobití a blesky po celé jejich zemi. Potloukl jejich révu i fíkovníky a polámal stromy na jejich území. Přikázal a přitáhly kobylky jelek, kobylky arbe bezpočtu. Sežraly veškerou zeleň v jejich zemi, sežraly plody půdy. Pobil v jejich zemi vše prvorozené -- prvotinu veškeré jejich síly. Své však vyvedl se stříbrem a zlatem a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný. Egypt se radoval, když odcházeli, protože na ně padla hrůza z nich. Rozprostíral oblak jako oponu -- a v noci oheň, aby jim svítil. Žádali a přivedl jim křepelky; sytil je nebeským chlebem. Otevřel skálu a vytryskla voda, jak řeka tekla vyprahlou zemí. On totiž pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého otroka. A tak s veselím vyvedl svůj lid, s jásotem své vyvolené, a dal jim země pohanských národů -- obdrželi to, co národy vydřely, aby zachovávali jeho ustanovení a střežili jeho zákony. Haleluja!