Žalmy 105:23-45

I přišel Izrael do Egypta a Jákob se stal hostem v zemi Chámově. Svůj lid učinil velmi plodným a učinil jej silnějším, než byli jeho protivníci. Těm změnil srdce, takže jeho lid nenáviděli a jednali s jeho otroky lstivě. Poslal Mojžíše, svého otroka, a Árona, kterého si vyvolil. Předložili jim záležitosti jeho znamení a divů v Chámově zemi. Seslal temnotu, způsobil tmu, a nemohli odporovat jeho slovu. Jejich vody proměnil v krev a jejich ryby nechal uhynout. Země se zahemžila žábami -- i v jejich královských komnatách. Přikázal a na celé jejich území se přihnali mouchy a komáři. Z jejich dešťů učinil krupobití a blesky po celé jejich zemi. Potloukl jejich révu i fíkovníky a polámal stromy na jejich území. Přikázal a přitáhly kobylky jelek, kobylky arbe bezpočtu. Sežraly veškerou zeleň v jejich zemi, sežraly plody půdy. Pobil v jejich zemi vše prvorozené -- prvotinu veškeré jejich síly. Své však vyvedl se stříbrem a zlatem a nikdo z jeho kmenů nebyl vyčerpaný. Egypt se radoval, když odcházeli, protože na ně padla hrůza z nich. Rozprostíral oblak jako oponu -- a v noci oheň, aby jim svítil. Žádali a přivedl jim křepelky; sytil je nebeským chlebem. Otevřel skálu a vytryskla voda, jak řeka tekla vyprahlou zemí. On totiž pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého otroka. A tak s veselím vyvedl svůj lid, s jásotem své vyvolené, a dal jim země pohanských národů -- obdrželi to, co národy vydřely, aby zachovávali jeho ustanovení a střežili jeho zákony. Haleluja!