Matouš 3:1-17
Matouš 3:1-17 Slovo na cestu (SNC)
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť: „Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“ O Janovi prorok Izajáš předpověděl: „Z pouště zazní hlas: Připravte cestu pro Pána a odstraňte všechny překážky.“ Jan měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel. Scházeli se k němu lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání. Dávali se od něho křtít v řece Jordánu, aby tím veřejně vyznávali svá provinění. Když Jan uviděl, že ke křtu přicházejí mnozí horliví a nejvznešenější Židé – farizejové a saducejové, řekl jim: „Myslíte si, že se z Božího soudu vykroutíte jako hadi? Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin. Nemyslete si, že vám pomůže, budete-li říkat: ‚Jsme potomci Abrahamovi, Boží vyvolený národ.‘ Vždyť Bůh si může proměnit i ty, se kterými vy pohrdáte. Sekera Božího soudu je už přiložena ke kořeni stromu. Každý člověk, který nežije novým životem, je jako strom, který nenese dobré ovoce; bude poražen a spálen. Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já; nejsem hoden ani toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Jako se prohazováním odděluje zrno od plev – zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i on rozsoudí lidi – jedny k životu a druhé ke smrti.“ Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu, aby se dal od Jana pokřtít. Ten se velmi zdráhal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke mně.“ Ježíš mu odpověděl: „Jen to, prosím, udělej. Musíme splnit Boží vůli.“ A tak ho Jan pokřtil. Když Ježíš vystoupil z vody, uviděl, jak se na něj z nebe snáší Boží Duch v podobě holubice. Současně se ozval hlas: „Toto je ten můj milovaný Syn, moje radost.“
Matouš 3:1-17 Bible Kralická 1613 (BKR)
V těch pak dnech přišel Jan Křtitel, káže na poušti Judské, A řka: Pokání čiňte, nebo přiblížilo se království nebeské. Totoť jest zajisté ten Předchůdce předpověděný od Izaiáše proroka, řkoucího: Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho. Měl pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. Tedy vycházeli k němu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící při Jordánu, A křtěni byli od něho v Jordáně, vyznávajíce hříchy své. Uzřev pak mnohé z farizeů a z saduceů, že jdou k jeho křtu, řekl jim: Pokolení ještěrčí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci měli budoucího hněvu? Protož čiňte ovoce hodné pokání. A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi. A jižť jest i sekera k kořenu stromů přiložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá. Já křtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mně přichází, jestiť mocnější nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Onť vás křtíti bude Duchem svatým a ohněm. Jehožto věječka v ruce jeho, a vyčistíť humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohněm neuhasitelným. Tehdy přišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokřtěn byl od něho. Ale Jan zbraňoval mu, řka: Mně jest potřebí, abych od tebe pokřtěn byl, a ty pak jdeš ke mně? A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopusť tak; neboť tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu. A pokřtěn jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevřína jsou mu nebesa, a viděl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a přicházejícího na něj. A aj, zavzněl hlas s nebe řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Matouš 3:1-17 Bible 21 (B21)
V těch dnech začal Jan Křtitel kázat v judské poušti: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“ To je ten, o kterém mluvil prorok Izaiáš, když říkal: „Hlas volajícího na poušti: Připravte Pánovu cestu! Urovnejte jeho stezky!“ Ten Jan nosil oděv z velbloudí srsti, kolem boků měl kožený pás a jeho pokrmem byly kobylky a lesní med. Jeruzalém, celé Judsko i celý jordánský kraj tehdy vycházel k němu, vyznávali své hříchy a on je křtil v řece Jordán. Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně. Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Už má lopatu v ruce a vyčistí svůj mlat. Svou pšenici shromáždí do obilnice, ale plevy bude pálit neuhasitelným ohněm!“ Tehdy přišel Ježíš z Galileje za Janem k Jordánu, aby se od něj nechal pokřtít. Jan mu v tom ale velmi bránil: „Já potřebuji být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš za mnou?“ „Nebraň tomu,“ odpověděl mu Ježíš. „Takto máme naplnit veškerou spravedlnost.“ A tak mu nebránil. Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody a hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Božího Ducha, jak sestupuje z nebe jako holubice a přichází na něj. Vtom se z nebe ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil.“
Matouš 3:1-17 Český studijní překlad (CSP)
V těch dnech přichází Jan Křtitel hlásající v judské pustině: “Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království Nebes.” To je ten, o němž bylo řečeno skrze proroka Izaiáše: "Hlas volajícího v pustině: Připravte Pánovu cestu, vyrovnávejte jeho stezky!" Sám Jan pak měl na sobě oděv z velbloudí srsti a kolem beder kožený pás a jeho potravou byly kobylky a med divokých včel. Tehdy vycházel k němu Jeruzalém a celé Judsko i celé okolí Jordánu a dávali se od něho pokřtít v [řece] Jordánu, vyznávajíce své hříchy. Když však uviděl, jak mnozí farizeové a saduceové přicházejí k jeho křtu, řekl jim: “Plemeno zmijí! Kdo vám ukázal, jak utéci před nadcházejícím hněvem? Vydávejte tedy ovoce svědčící o pokání. A nedomnívejte se, že si můžete říkat: "Náš otec je Abraham." Neboť vám pravím, že Bůh může Abrahamovi vzbudit děti z těchto kamenů. Sekera je už přiložena ke kořeni stromů; každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně. Já vás křtím ve vodě k pokání; ale ten, který přichází za mnou, je silnější než já; jemu nejsem hoden ani nést sandály. On vás bude křtít v Duchu Svatém a ohni. V jeho ruce je lopata; i pročistí svůj mlat a shromáždí svou pšenici do sýpky, plevy však bude pálit ohněm neuhasitelným.” Tehdy Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby byl od něho pokřtěn. Ale Jan se mu v tom snažil zabránit a říkal: “Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?” Ježíš mu odpověděl: “Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.” On ho tedy nechal. Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se [mu] nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: “Toto je můj Syn, Milovaný , v němž jsem nalezl zalíbení.”