Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Matouš 15:21-39

Matouš 15:21-39 Bible 21 (B21)

Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. Jedna kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“ On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi pořád křičí.“ Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu Izraele.“ Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“ „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil. Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých pánů.“ „Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá. Ježíš se pak odtud vrátil ke Galilejskému jezeru, vystoupil na horu a posadil se tam. Tehdy k němu přišlo veliké množství lidí. Měli s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné. Pokládali mu je k nohám a on je uzdravoval. Když lidé viděli, jak němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí, užasli a vzdali slávu Bohu Izraele. Potom Ježíš svolal své učedníky a řekl: „Je mi těch lidí líto. Jsou se mnou už tři dny a nemají co jíst. Nechci je poslat pryč hladové, vždyť by cestou padli vyčerpáním.“ „Kde v téhle pustině vezmeme tolik chleba?“ namítli učedníci. „Jak bychom mohli nasytit takový zástup?“ „Kolik máte chlebů?“ zeptal se Ježíš. „Sedm – a pár malých rybek,“ odpověděli. Ježíš tedy nechal zástupy posadit na zem, vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, lámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. A tak se všichni najedli do sytosti. Potom posbírali nalámané kousky, které zbyly: sedm plných košů. Jedlo tam tehdy čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. A když propustil zástupy, nastoupil na loď a připlul do magadanského kraje.

Matouš 15:21-39 Slovo na cestu (SNC)

Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ Ale on na to nic neříkal. Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“ Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ „Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“ „Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá. Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu. Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“ Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“ „Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš. „Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci. Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.

Matouš 15:21-39 Bible Kralická 1613 (BKR)

A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských. A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství. Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi. On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského. Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi. On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům. A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich. Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu. A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam. I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je, Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského. Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě. I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili? I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček. I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi. A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu. I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných. Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.

Matouš 15:21-39 Český studijní překlad (CSP)

Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.” Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!” On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.” Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!” On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.” Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.” Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena. A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam. Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil, takže zástup užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele. Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: “Jsem hluboce pohnut nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.” A učedníci mu řekli: “Kde vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?” Ježíš jim řekl: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm a několik rybiček.” Nařídil zástupu posadit se na zem; vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků. Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. Potom zástupy propustil, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.