Matouš 15:21-39

Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.” Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!” On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.” Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!” On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.” Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.” Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena. A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam. Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil, takže zástup užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele. Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: “Jsem hluboce pohnut nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.” A učedníci mu řekli: “Kde vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?” Ježíš jim řekl: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm a několik rybiček.” Nařídil zástupu posadit se na zem; vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům. Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků. Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí. Potom zástupy propustil, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.