Job 13:17-28
Job 13:17-28 Bible Kralická 1613 (BKR)
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své. Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv. Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil? Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati: Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí. Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi. Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi. Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele? Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš? Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé, A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ; Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Job 13:17-28 Bible 21 (B21)
Dobře poslouchejte, co tu vypovím, můj výklad ať vám v uších zní. Teď jsem připraven vést svou při vědom si toho, že jsem nevinný. Kdo se to bude se mnou přít? Chci zemřít, když mě umlčí! Žádám tě, Bože, jenom o dvojí, ať se před tebou skrývat nemusím: Svou ruku ode mě odtáhni, ať nejsem zastrašen tvými hrůzami. Potom mě vyzvi, ať se obhájím, anebo začnu mluvit a ty mi odpovíš. Kolik mám hříchů, kolik vin? Ukaž mi můj zločin a můj hřích! Proč skrýváš svoji tvář? Proč mě za protivníka pokládáš? List větrem zmítaný chceš vyděsit, za suchou plevou chceš se hnát, že na mě sepisuješ hořké žaloby a hříchy mládí že mi přičítáš? Nohy mi svíráš do klády, na každém kroku na mě dohlížíš, značíš si moje šlápoty! Člověk se rozpadá jak něco shnilého, jako když roucho žere mol.
Job 13:17-28 Český studijní překlad (CSP)
Poslouchejte bedlivě mé slovo a můj výrok ať pronikne do vašich uší. Hle, nyní jsem se připravil na soud; vím, že já budu v právu. Kdo to se mnou chce vést při? Vždyť bych teď umlkl a vydechl naposled. Jen dvě věci se mnou nedělej; tehdy se před tebou nebudu muset skrývat: Svou ruku ode mě vzdal a hrůza z tebe ať mě neděsí. Pak volej a já odpovím, anebo budu mluvit já a ty mi odpověz. Kolik mám zvráceností a hříchů? Dej mi poznat mé přestoupení a můj hřích. Proč chceš skrývat svou tvář a považovat mě za svého nepřítele? Cožpak chceš strašit odváté listí a pronásledovat vyschlou plevu? Vždyť si o mně zapisuješ trpké věci a dáváš mi zakusit důsledky zvráceností mého mládí. Vkládáš mé nohy do klády a střežíš všechny mé stezky. Do mých stop si vyryješ značky. A on zchřadne jako hniloba; jako roucho rozežrané moly.