Jób 13:17-28

Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své. Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv. Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil? Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati: Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí. Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi. Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi. Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele? Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš? Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé, A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ; Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Jób 13:17-28