Jan 12:1-19
Jan 12:1-19 Bible 21 (B21)
Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých. Tam mu připravili večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jedním z těch, kdo s ním stolovali. Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. Jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekl: „Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů? Mohlo se to rozdat chudým!“ To však neřekl proto, že by měl starost o chudé, ale že byl zloděj. Měl totiž na starosti společnou pokladnu a z toho, co se do ní dávalo, si bral pro sebe. Ježíš odpověděl: „Nech ji, tu mast schovávala pro den mého pohřbu. Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“ Veliké množství Židů se dozvědělo, že Ježíš je tam, a tak přišli – nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. Vrchní kněží se proto rozhodli zabít i Lazara. Mnozí Židé totiž kvůli němu odcházeli a uvěřili v Ježíše. Nazítří onen veliký zástup lidí, kteří přišli na svátky, uslyšel, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové větve, vyšli mu naproti a volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Ať žije král Izraele!“ Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno: „Neboj se, Dcero sionská! Hle, tvůj král přichází sedící na oslátku.“ Jeho učedníci tomu nejdříve nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to o něm bylo psáno a že se to na něm vyplnilo. Zástup, který byl s ním, vydával svědectví, že zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých. Když slyšeli, že udělal ten zázrak, vyšli mu lidé naproti v celých zástupech. Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“
Jan 12:1-19 Slovo na cestu (SNC)
Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar. Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar. Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům. Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí: „Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“ Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil. Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb. Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“ Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara. Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara, protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo. Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“ Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka: „Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“ (Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.) Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, a tím zástup narůstal. Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“
Jan 12:1-19 Bible Kralická 1613 (BKR)
Tedy Ježíš šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých. I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi. Maria pak vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti. Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi: Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým? To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil. Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to. Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých. Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali. Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a uvěřili v Ježíše. Potom nazejtří mnohý zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma, Nabrali ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský. I dostav Ježíš oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest: Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj béře se, na oslátku sedě. Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili. Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých. Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten div učinil. Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
Jan 12:1-19 Bible 21 (B21)
Šest dní před Velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých. Tam mu připravili večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jedním z těch, kdo s ním stolovali. Marie tehdy vzala libru velmi drahé masti z pravého nardu, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. Jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, který ho měl zradit, řekl: „Proč se ta mast neprodala za tři sta denárů? Mohlo se to rozdat chudým!“ To však neřekl proto, že by měl starost o chudé, ale že byl zloděj. Měl totiž na starosti společnou pokladnu a z toho, co se do ní dávalo, si bral pro sebe. Ježíš odpověděl: „Nech ji, tu mast schovávala pro den mého pohřbu. Chudé tu budete mít vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.“ Veliké množství Židů se dozvědělo, že Ježíš je tam, a tak přišli – nejen kvůli němu, ale také aby viděli Lazara, kterého vzkřísil z mrtvých. Vrchní kněží se proto rozhodli zabít i Lazara. Mnozí Židé totiž kvůli němu odcházeli a uvěřili v Ježíše. Nazítří onen veliký zástup lidí, kteří přišli na svátky, uslyšel, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové větve, vyšli mu naproti a volali: „Hosana!“ „Požehnaný, jenž přichází v Hospodinově jménu!“ „Ať žije král Izraele!“ Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je psáno: „Neboj se, Dcero sionská! Hle, tvůj král přichází sedící na oslátku.“ Jeho učedníci tomu nejdříve nerozuměli, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to o něm bylo psáno a že se to na něm vyplnilo. Zástup, který byl s ním, vydával svědectví, že zavolal Lazara z hrobu a vzkřísil ho z mrtvých. Když slyšeli, že udělal ten zázrak, vyšli mu lidé naproti v celých zástupech. Farizeové tehdy jedni druhým říkali: „Vidíte? Nic nezmůžete! Celý svět jde za ním!“
Jan 12:1-19 Český studijní překlad (CSP)
Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, [ten, který zemřel a] jehož Ježíš probudil z mrtvých. Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali. Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje. Juda [Šimonův], Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: “Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?” To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. Ježíš řekl: “Nech ji. Ať jej zachová ke dni mé přípravy k pohřbu. Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.” Velký zástup Židů se dověděl, že tam je; a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také proto, aby uviděli Lazara, kterého probudil z mrtvých. Velekněží se rozhodli, že zabijí i Lazara, protože mnozí z Židů kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše. Nazítří uslyšel velký zástup lidí, kteří přišli na svátky, že Ježíš přichází do Jeruzaléma. Vzali palmové ratolesti, vyšli mu vstříc a volali: “Hosanna, požehnaný, jenž přichází ve jménu Pána, král Izraele.” Ježíš nalezl oslátko a vsedl na ně, jak je napsáno: "Neboj se, dcero Siónská, hle, tvůj král přichází, sedě na oslátku." Jeho učedníci si to nejprve neuvědomili, ale když byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že to bylo o něm napsáno a že mu to učinili. Zástup, který s ním byl, když zavolal Lazara z hrobu a probudil ho z mrtvých, o tom vydával svědectví. Proto mu také vyšel zástup naproti, neboť uslyšel, že učinil toto znamení. Farizeové si řekli: “Vidíte, že nic nezmůžete. Hle, [celý] svět jde za ním!”