Jan 12:1-19

Jan 12:1-19 SNC

Asi týden před Velikonocemi se Ježíš vrátil do Betanie, kde žil vzkříšený Lazar. Na Ježíšovu počest připravili večeři. Marta obsluhovala a u stolu seděl i Lazar. Marie vzala nádobku s drahým olejem, který byl vyroben z pravého nardu. Pomazala jím Ježíšovy nohy a utřela mu je svými vlasy. Vůně nardu naplnila celý dům. Jeden z Ježíšových učedníků – Jidáš Iškariotský, který ho pak zradil, nesouhlasil s počínáním Marie. Řekl jí: „Proč tak vzácný olej raději neprodáš? Vždyť by na něj musel dělník pracovat celý rok. Utržené peníze se mohly rozdat chudým.“ Jidáš to neřekl ze soucitu s chudými, ale proto, že byl zloděj. Staral se o společnou pokladnu, avšak často si z ní něco přisvojil. Ježíš mu k tomu řekl: „Nech ji, připravila mne tím na můj pohřeb. Chudé budete mít mezi sebou stále, ale já už tu s vámi dlouho nebudu.“ Poutníci v Jeruzalémě se brzo dověděli o Ježíšově pobytu v Betanii. Ve velkých zástupech se za ním vypravili. Nepřitahoval je však jenom Ježíš, ale chtěli spatřit i vzkříšeného Lazara. Přední židovští kněží se proto usnesli, že odstraní i Lazara, protože byl přesvědčivým dokladem Ježíšovy moci. Mnoho lidí kvůli němu věřilo. Příštího dne se po Jeruzalémě rozkřiklo, že do města přichází Ježíš. Shromáždil se velký dav lidí a šli ho vítat. Natrhali palmové ratolesti a nadšeně volali: „Sláva Ježíši! Ať žije Mesiáš! Ať žije náš Král!“ Ježíš k nim přijel na oslátku a tak se naplnila předpověď dávného izraelského proroka: „Neboj se, Jeruzaléme. Tvůj král se blíží, přijíždí na oslátku.“ (Ježíšovi učedníci si tehdy tuto souvislost neuvědomili. Teprve po Ježíšově vzkříšení pochopili, že se tenkrát naplnilo proroctví.) Ježíše doprovázelo mnoho svědků Lazarova vzkříšení. Všem o tomto divu vyprávěli, a tím zástup narůstal. Farizejů se zmocnila panika: „Jsme ztraceni! Všichni se k němu přidávají.“

Číst Jan 12