Pro vedoucího chval. Na strunné nástroje. Davidův žalm k meditaci.
Naslouchej, Bože, mé modlitbě, nebuď lhostejný k mé úpěnlivé prosbě! Věnuj mi pozornost a odpověz mi -- motám se ve svém reptání a střečkuji, když slyším nepřítele, když na mě tlačí ničema; házejí na mě nepravosti a hněvivě mě osočují. Srdce se ve mně svírá, dolehly na mě hrůzy smrti. Přepadá mě strach a chvění a zachvacuje mě hrůza. Řeknu: Kéž bych měl holubičí křídla -- odletěl bych a měl bych klid. Ano, uletěl bych daleko a zůstal bych v pustině. Sela. Spěchal bych do bezpečí před poryvy vichru, před bouří.
Uveď je ve zmatek, Panovníku, rozděl jim jazyky -- ve městě totiž vidím násilí a svár. Dnem i nocí obcházejí po hradbách, je v něm nepravost a trápení. Zkáza je uprostřed něj, z jeho ulic se nevzdalují útisk a zrada.
Netupí mě nepřítel; to bych snesl. Nevyvyšuje se nade mnou ten, kdo mě nenávidí; před tím bych se ukryl. Ale jsi to ty, člověk jako já, můj přítel, můj známý, s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího. Ať je převeze smrt, ať zaživa sestoupí do podsvětí, protože se v jejich nitru uhostilo zlo.
Já ale budu volat k Bohu a Hospodin mě zachrání. Večer, ráno i v poledne k němu budu promlouvat, budu úpět a on mé volání vyslyší. V pokoji vykoupí mou duši z bojů proti mně, přestože je jich proti mně tolik. Bůh, který trůní odedávna, slyší a odpoví jim -- Sela -- těm, kteří se nechtějí změnit a Boha se nebojí. Vztáhne ruku proti pokojnému a znesvětí jeho smlouvu. Z úst mu vycházejí lahůdky, ale v srdci má boj. Jeho slova jsou měkčí než olej, jsou to ale vytasené meče.
Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. Nedopustí, aby se spravedlivý navěky zhroutil.