Žalmy 27:1-10

Davidův žalm. Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal? Když se ke mně přiblížili zlovolníci, aby pozřeli mé tělo, moji protivníci a nepřátelé, sami klopýtli a padli. Kdyby se proti mně položilo vojsko, mé srdce se nebude bát. Kdyby se proti mně zvedla bitva, i tehdy budu doufat. O jedno jsem Hospodina žádal, to jedno jsem hledal: Abych přebýval v domě Hospodinově po všechny dny svého života, abych mohl hledět na Hospodinovu nádheru a abych mohl přemítat v jeho chrámu. V den zlý mě schová ve své skrýši, skryje mě v úkrytu svého stanu, na skálu mě zdvihne. A teď zvedám hlavu nad své nepřátele kolem sebe. V jeho stanu budu obětovat oběti radostných výkřiků, budu zpívat a opěvovat Hospodina. Slyš, Hospodine, když hlasitě volám, smiluj se nade mnou a odpověz mi! Ohledně tebe svému srdci připomínám slova: Hledejte mou tvář! A já tvou tvář hledám, Hospodine! Neskrývej přede mnou svou tvář, neodvracej se hněvivě od svého otroka -- býval jsi mou pomocí. Nenech mě, neopouštěj mě, Bože, má spáso! I kdyby mě opustili můj otec a má matka, Hospodin mě k sobě přivine.