Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Numeri 21

21
Arad zničen
1Když se kenaanský král Aradu sídlící v Negebu doslechl, že Izrael jde směrem k Atarímu,#HL; [Není jisté, zda šlo lokalitu, či spíše o označení karavanní stezky.] bojoval proti Izraeli a zajal z něj zajatce. 2Tehdy učinil Izrael slib Hospodinu: Jestliže opravdu vydáš#v. 34; [Zde je v StS poprvé uvedena vazba “vydat do ruky” (tj. moci) někoho, která je o Hospodinu řečena celkem 84 (+ několik dalších případů bez uvedení ruky) – Dt 2,24!; Joz 2,24!; Sd 1,2!; 1S 14,10!; 1Kr 20,28; 2Kr 3,18; 2Pa 13,16; Ž 106,41. Většinou vydal Bůh nepřátele Izraeli, ale v době neposlušnosti naopak Izraelce jejich nepřátelům (26 – Sd 2,14p)] tento lid do mé ruky, zasvětím jejich města zkáze. 3Hospodin vyslyšel Izrael a vydal mu Kenaance; i zasvětil je a jejich města zkáze. To místo pojmenovali Chorma.#14,45; srv. Sd 1,17; [název souvisí s h. výrazem pro zasvěcení zkáze – cherem]
Bronzový had
4Pak vyrazili z hory Hóru směrem k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Lid#h.: Duše lidu se stal cestou netrpělivý.#h.: byla krátká [srv. trpělivý – dlouhý k hněvu (Jr 15,15)]; srv. Ex 6,9; Za 11,8; Mi 2,7 5Lid mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině? Vždyť tu není chléb ani voda. Znechutili jsme si tuto mizernou#[dle příbuzných jazyků se mohlo jednat o nechutnou luskovitou rostlinu]; srv. 11,5n stravu. 6Hospodin poslal na lid ohnivé#n : ?jedovaté; Dt 8,15; Iz 14,29 hady a ti lid kousali. Mnoho lidu z Izraele pomřelo. 7Lid přišel k Mojžíšovi a řekl: Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby od nás ty hady odstranil. Mojžíš se za lid modlil. 8Hospodin řekl Mojžíšovi: Udělej si ohnivého hada a umísti ho na korouhev. I stane se, že každý kdo je kousnut, když se na něj podívá, zůstane naživu. 9Mojžíš udělal bronzového hada a umístil ho na korouhev. I stalo se, když had někoho uštkl a ten se podíval na bronzového hada, že zůstal naživu.
Cesta do Moábu
10Synové Izraele vyrazili a utábořili se v Obótu. 11Pak vyrazili z Obótu a utábořili se v Ijéabárímu v pustině, která je naproti Moábu na východu slunce. 12Odtamtud vyrazili a utábořili se v údolí Zeredu. 13Odtamtud vyrazili a utábořili se za Arnónem,#[Potok vlévající se od V do Mrtvého moře; dnešní vádí elModžib]; 22,36; Dt 2,24; Joz 12,1; 2Kr 10,33; Jr 48,20 který je v pustině vycházející z emorejského území, neboť Arnón je moábskou hranicí mezi Moábem a Emorejci. 14Proto se říká v Knize#[v StS zmíněna pouze zde, ovšem srv. Joz 10,13; 2S 1,18] Hospodinových bojů: … Vahéb#[citát je asi fragmentem a jeho text je nejistý; v. 27] v Súfě a údolí Arnónu, 15sráz údolí, který se sklání k osadě#h.: osídlení Aru a opírá se o hranici Moábu. 16Odtamtud vyrazili do Beéru.#tj. Studny To je ten Beér,#n.: studna kde Hospodin řekl Mojžíšovi: Shromáždi lid a dám jim vodu.
17Tehdy zpíval Izrael tuto píseň: Vytryskni, studno! Zpívejte#[výraz obv. znamená “odpovědět”, zde (srv. 1S 18,7; 21,12; 29,5) zpívat – vyprávět s melodií] o ní, 18o studni, již vyhloubili předáci, šlechtici z lidu ji vykopali palcátem a svými holemi. A z pustiny vyrazili do Matany, 19z Matany do Nachaliélu, z Nachaliélu do Bamótu,#[snad totožné s Bamótbaal, 22,41] 20z Bamótu do údolí, které je na moábském území#h.: poli; srv. Gn 32,4; 1S 6,1 u vrcholu Pisgy, jež shlíží směrem k Ješímónu.#n.: pusté krajině; 1S 26,3; Dt 32,10
Vítězství nad Síchonem
21Izrael poslal posly k emorejskému králi Síchonovi se slovy: 22Dovol, ať projdu tvou zemí. Neuhneme do pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní; půjdeme královskou cestou, dokud neprojdeme tvým územím. 23Síchon však nedovolil Izraeli projít svým územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, vytáhl proti Izraeli do pustiny, přišel do Jahasu a bojoval proti Izraeli. 24Izrael ho pobil ostřím meče#[vazba “ostřím meče” (h.: na ústa meče) se vyskytuje v StS 34, většinou v souvislosti s dobýváním zaslíbené země (Ex 17,13; Dt 13,16; Joz 6,21; 10,28; Sd 1,8), ale i jinde (Gn 34,26; 1S 22,19; Jb 1,15; Jr 21,7); srv. Ž 149,6p] a obsadil jeho zemi od Arnónu až po Jabok, až k synům Amónovým, neboť hranice synů Amónových byla pevná.#n.: k Azu synů A., neboť Az byla hranice …; LXX: Ja(e)zer (v. 32!) byla hranice 25Izrael zabral všechna tato města. Izrael sídlil ve všech emorejských městech, v Chešbónu i ve všech jeho vesnicích. 26Chešbón byl totiž městem emorejského krále Síchona. Ten bojoval#[Na Síchonovi se tak skrze Izraelce (jako i v jiných případech – Sd 1,7) naplnil spravedlivý zákon odplaty] proti dřívějšímu moábskému králi a vzal z jeho ruky celou jeho zemi až po Arnón. 27Proto ti, kdo užívají pořekadla, říkají: Pojďme#[Třetí starověký poetický text v kp. byl posměšnou emorejskou písní o jejich někdejším vítězství nad Moábem. Význam některých jeho částí je nejistý.] do Chešbónu! je zbudováno a upevněno město Síchonovo! 28Neboť vyšlehl oheň z Chešbónu, plamen z města Síchonova a strávil Ar Moáb, pány arnónských návrší.#LXX: pohltil kvádry Arnónu 29Běda tobě, Moábe, zahynul lid Kemóšův! Učinil své syny utečenci a své dcery uvrhl do zajetí emorejského krále Síchona. 30Stříleli jsme na ně;#n.: Svrhli jsme je zahynul Chešbón až po Díbón.#[6 km S od říčky Arnónu; dnešní Díbán. Pův. moábské město, které dobyli Emorejci. Později patřilo Rúbenovcům (32,2nn) a Gádovcům. 33,45] Pustošili jsme až po Nófach, který je u Médeby.
Vítězství nad Ógem
31Izrael pobýval v zemi Emorejců. 32Potom poslal Mojžíš prozkoumat Jaezer. Dobyli jeho vesnice a podrobili si Emorejce, kteří tam byli. 33Pak se vydali na cestu a táhli směrem k Bášanu. Bášanský král Óg se vším svým lidem vytáhl proti nim do boje k Edreí. 34Hospodin řekl Mojžíšovi: Neboj se ho, neboť jsem vydal do tvé ruky jej, všechen jeho lid i jeho zemi. Nalož s ním tak, jak jsi naložil s emorejským králem Síchonem sídlícím v Chešbónu. 35I pobíjeli ho, jeho syny a všechen jeho lid, až mu nezůstal nikdo, kdo by přežil, a obsadili jeho zemi.

Právě zvoleno:

Numeri 21: CSP

Zvýraznění

Sdílet

Kopírovat

None

Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas