Marek 9:1-29

A říkal jim: “Amen, pravím vám, že jsou někteří z těch, kdo zde stojí, kteří určitě neokusí smrti, dokud neuvidí Boží království, přišlé v moci.” A po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a je jediné vyvedl na vysokou horu, kde byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho šaty se rozzářily a velmi zbělely, tak jak by je žádný bělič na zemi nemohl vybělit. A ukázal se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr na to Ježíšovi řekl: “Rabbi, je pro nás dobré tu být. Udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.” Nevěděl totiž, co by na to řekl, neboť se velmi vyděsili. A objevil se oblak a zastiňoval je, a z oblaku se ozval hlas: “Toto je můj Syn, ten Milovaný, poslouchejte ho.” A náhle, když se rozhlédli, neviděli u sebe již nikoho, kromě samotného Ježíše. A když sestupovali z hory, nařídil jim, aby to, co spatřili, nikomu nevypravovali, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Chytili se toho slova a mezi sebou se tázali, co to znamená "vstát z mrtvých". A ptali se ho: “Proč učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš?” On jim říkal: “Nejprve opravdu přijde Eliáš a všechno obnoví. Ale jak to, že je napsáno o Synu člověka, že má mnoho vytrpět a být znevážen? Avšak pravím vám, že Eliáš již nejen přišel, ale také mu učinili, co chtěli, jak je o něm napsáno.” A když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich veliký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou. A hned všichni v zástupu, jakmile ho uviděli, byli velmi překvapeni; běželi k němu a zdravili ho. I zeptal se jich: “O čem se s nimi přete?” A jeden člověk ze zástupu mu odpověděl: “Učiteli, přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha. Kdekoli se ho zmocní, trhá jím, a on pění, skřípe zuby a strne. Řekl jsem tvým učedníkům, aby ho vyhnali, ale nemohli.” On jim na to říká: “Ach, pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu u vás? Jak dlouho ještě vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.” I přivedli ho k němu. Jakmile ho duch spatřil, ihned s ním zalomcoval, chlapec padl na zem, válel se a měl pěnu u úst. Ježíš se zeptal jeho otce: “Jak je to dlouho, co se mu to stává?” On řekl: “Od dětství. Často ho hodil i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Avšak můžešli něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám.” Ježíš mu řekl: “Můžešli! Všechno je možné tomu, kdo věří.” Otec toho chlapce hned vykřikl a říkal: “Věřím, pomáhej mé nevíře!” Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu: “Duchu němý a hluchý, já ti přikazuji, vyjdi z něho a už do něho nikdy nevstupuj!” Ten vykřikl a silně jím zalomcoval a vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. Ježíš uchopil jeho ruku, probudil ho a on vstal. Když Ježíš vešel do domu, jeho učedníci se ho v soukromí ptali: “Proč jsme ho nemohli vyhnat my?” Řekl jim: “Tento rod nemůže vyjít jinak, než v modlitbě [a půstu].”