“Poslyšte jiné podobenství: Byl jeden člověk, hospodář, který vysadil vinici, obehnal ji zdí, vykopal v ní lis a vystavěl věž; pak ji pronajal vinařům a odcestoval. Když se přiblížil čas úrody, poslal své otroky k vinařům, aby převzali jeho úrodu. Ale vinaři jeho otroky chytili, jednoho zbili, druhého zabili, dalšího ukamenovali. Znovu poslal jiné otroky, bylo jich ještě více než těch prvních, ale učinili jim totéž. Naposled k nim poslal svého syna a řekl: "Zastydí se před mým synem." Když však vinaři uviděli syna, řekli si: "To je dědic. Pojďte, zabijme ho a zmocněme se jeho dědictví!" I chytili ho, vyhodili ven z vinice a zabili. Když tedy přijde pán vinice, co učiní oněm vinařům?” Řekli mu: “Ty zlé zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou úrodu odevzdávat v určených časech.” Ježíš jim řekl: “Copak jste nikdy nečetli v Písmech: "Kámen, který stavitelé po prozkoumání zavrhli, se stal hlavou úhlu. Od Pána se to stalo a je to podivuhodné v našich očích"? Proto vám pravím, že vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který přináší jeho úrodu. Kdo padne na ten kámen, roztříští se, a na koho padne, toho rozdrtí.”
Když velekněží a farizeové uslyšeli tato jeho podobenství, poznali, že mluví o nich. Chtěli se ho zmocnit, ale báli se zástupů, protože ty ho měly za proroka.