Matouš 14:22-36

A Ježíš hned přinutil [své] učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy. A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám. Loď již byla od země vzdálena mnoho stadií, zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. O čtvrté noční hlídce šel [Ježíš] k nim, kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: “To je přízrak!” A strachem vykřikli. [Ježíš] na ně hned promluvil: “Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!” Petr mu odpověděl: “Pane, jsili to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!” On řekl: “Pojď!” Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a přišel k Ježíšovi. Ale když viděl [silný] vítr, dostal strach. Začal tonout a vykřikl: “Pane, zachraň mě!” Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: “Malověrný, proč jsi zapochyboval?” A když vstoupili na loď, vítr přestal. Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: “Opravdu jsi Boží Syn.” Přeplavili se a dorazili k zemi u Genezaretu. Jakmile ho muži z toho místa poznali, poslali zprávu do celého okolí. Přinesli k němu všechny nemocné a prosili ho, aby se směli jen dotknout třásní jeho šatu; a všichni, kdo se dotkli, byli uzdraveni.