Lukáš 23:26-56

A když ho odváděli, chytili nějakého Šimona z Kyrény, jdoucího z pole, a vložili na něho kříž, aby ho nesl za Ježíšem. Za ním šlo veliké množství lidu a žen, které se bily v prsa a oplakávaly ho. Ježíš se k nim obrátil a řekl: “Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte, spíše plačte nad sebou a nad svými dětmi. Neboť hle, přicházejí dny, v nichž budou říkat: "Blahoslavené jsou neplodné, lůna, která nerodila, a prsy, které nekojily!" Tehdy začnou "říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!" Protože dělajíli toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?” Byli s ním vedeni k popravě i jiní: dva zločinci. A když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali tam jeho i ty zločince -- jednoho po pravici a druhého po levici. [Ježíš říkal: “Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí.”] Když si dělili jeho šaty, hodili los. Lid stál a díval se. I vůdci se mu vysmívali a říkali: “Jiné zachránil, ať zachrání sebe, jeli ten Kristus Boží, ten Vyvolený.” Posmívali se mu i vojáci, kteří přistupovali a přinášeli mu ocet a říkali: “Jsili ty ten král Židů, zachraň sám sebe.” Byl nad ním i nápis [napsaný řeckými, latinskými a hebrejskými písmeny]: “Toto je král Židů.” Jeden z pověšených zločinců ho urážel slovy: “Což ty nejsi Kristus? Zachraň sám sebe i nás!” Ale druhý ho napomínal: “To se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi stejně odsouzený. A my spravedlivě, neboť dostáváme, co si zasluhujeme za své skutky, ale tento nic zlého neudělal.” A říkal: “Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.” [Ježíš] mu řekl: “Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.” Bylo již okolo šesté hodiny; tu nastala tma po celé zemi až do deváté hodiny, protože se zatmělo slunce. Opona svatyně se uprostřed roztrhla. A Ježíš zvolal mocným hlasem: “Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.” Když to řekl, vydechl naposled. Když setník uviděl, co se stalo, slavil Boha řka: “Skutečně, tento člověk byl spravedlivý.” A všechny ty zástupy, které se sešly na tuto podívanou, když uviděly, co se stalo, odcházely bijíce se do prsou. Opodál stáli všichni jeho známí, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, a viděli to. A hle, muž jménem Josef, člen rady [a] muž dobrý a spravedlivý-- ten nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem -- z židovského města Arimatie, který [také sám] očekával Boží království. Ten přišel k Pilátovi a vyžádal si Ježíšovo tělo. Sňal je, zavinul do plátna a položil ho do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován. Byl den přípravy a nastávala sobota. Ženy, které s ním přišly z Galileje, ho doprovodily; viděly hrob i to, jak bylo jeho tělo uloženo. Pak se vrátily a připravily vonné látky a oleje. V sobotu podle přikázání zachovaly klid.