Job 5:8-27

Já bych nejspíše pátral po Bohu a svou záležitost bych předložil Bohu, který činí veliké věci, jež nelze vyzpytovat, divy, jež nelze spočítat, který dává déšť na povrch země a sesílá vodu na pole, takže postavil ponížené na vysoké místo a naříkající byli vyzdviženi do bezpečí, který maří plány chytráků, takže jejich ruce nebudou mít úspěch, který přistihuje moudré v jejich chytráctví; rada potměšilců bývá ukvapená. Ve dne se potýkají s temnotou, jako v noci tápou za poledne. Ale nuzného zachránil od meče, z jejich úst a z ruky mocného. A tak se pro chudého objevila naděje, ale bezpráví zavřelo svá ústa. Hle, šťastný je člověk, kterého Bůh kárá; a proto ponaučení Všemohoucího nezavrhuj. Vždyť on způsobí bolest i obváže, zdeptá, ale jeho ruce vyléčí. V šesti úzkostech tě vysvobodí, ba v sedmi tě nezasáhne zlé. V hladu tě jistě vykoupil ze smrti a ve válce z moci meče. Budeš ukryt před bičem jazyka a nebudeš se bát zkázy, až přijde. Budeš se vysmívat zkáze a hladomoru a zemské zvěře se nebudeš muset bát. Máš totiž smlouvu s kameny na poli a polní zvěř je vůči tobě pokojná. I zjistíš, že tvůj stan je v pořádku, když navštívíš svou pastvinu a nic nebudeš postrádat. Zjistíš také, že tvé símě je početné, tvých potomků jako zemské zeleně. V zralosti vejdeš do hrobu jako navršený stoh obilí ve svůj čas. Hle, toto jsme vyzpytovali, tak to je. Vyslechni si to a sám se o tom přesvědč.

Bezplatné plány čtení Bible a zamyšlení související s Job 5:8-27