Job 14
14
1Člověk narozený z ženy#n.: porozený ženou; 15,14; 25,4 je ukrácen na životě#h.: krátký dnů; ::Ž 21,5; 39,6 a nasycen nepokojem. 2Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá.#impf.; n.: neobstojí; h.: nezůstane stát 3Ano, na takového otvíráš své oči#(tato vazba někdy znamená: připravit se někoho soudit) a chceš mě#LXX, Pš, Vul.: ho; [Náhlá změna osoby je v h. celkem běžná.] přivést na soud se sebou. 4Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo.#h.: Ani jeden 5Jestliže jsou určeny jeho dny, počet jeho měsíců je u tebe;#[Tj. pod Boží kontrolou.] jeho hranice jsi ustanovil a nepřekročí je. 6Odhlédni od něj, ať si odpočine, dokud si#n : nevynahradí / nedokončí / neužije neoblíbí svůj den jako najatý#n.: nádeník / žoldnéř dělník. 7Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst. 8I kdyby jeho kořen v zemi zestárl a jeho pařez odumřel v hlíně,#h.: prachu; 39,14; Dt 28,24; 2S 16,13; Ez 26,12; LXX: skále 9jen ucítí vodu,#h.: z vůně vody vypučí a vydá ratolesti#sg.; h.: žeň jako mladý štěp.#n.: sadba / sazenice 10Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec? 11Vody z jezera#n.: moře zmizely, řeka se vsákne#n.: vyschne (synonymum k následujícímu výrazu); Iz 44,27 a vyschne. 12Tak i muž ulehl a nevstane až do zániku#h.: jednoduchá záporka nebes.#tj. mrtví lidé; Vul.: sg. Neprocitnou a neprobudí se ze svého spánku. 13Kéž se stane, že mě schováš v podsvětí, skryješ mě, než se odvrátí tvůj hněv; určíš pro mě lhůtu#n.: ustanovení / mez; Sk 1,7 a pak se na mě rozpomeneš. 14Zemřeli muž, ožije snad opět?#n.: zůstane snad naživu? Všechny dny mé povinné služby budu očekávat,#n.: doufat dokud nepřijde mé vystřídání.#LXX: Pokud totiž muž zemře, ožije opět, když završil dny svého života? Mám čekat, až bych opět vznikl? 15Zavoláš a já ti odpovím, až budeš dychtit#n.: bude se ti stýskat po díle#srv. 10,3 svých rukou. 16Nyní tedy#n.: když spočítáš mé kroky; nedbej na můj hřích. 17Mé přestoupení je zapečetěno do váčku, mou zvrácenost#Iz 1,18; h.: nad mou vinou jsi zastřel. 18Avšak padající hora zvětrá#h.: zvadne; n.: se rozpadne a skála se pohne ze svého místa. 19Voda omlela kameny, její proudy odplaví prach#n.: hlínu země. Tak i naději člověka jsi zahubil.#19,10; 27,8; Ez 37,11; [Smysl obrazu je, že smrt připravuje člověka o všechnu naději.] 20Navždy ho přemáháš, až odchází; měníš jeho#n.: mění svou tvář a posíláš jej pryč. 21Jeho synové budou vážení,#v h. činný rod (budou vážit), ale bez předmětu, tedy pochopeno jako pasivum; srv. Př 13,18; Ez 27,25 ale nedozví se to; budou bezvýznamní, ale nebude jim to známo. 22Jen nad sebou cítí bolest jeho tělo a jeho duše nad ním truchlí.
Právě zvoleno:
Job 14: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.