Soudců 8:1-27

Avšak efrajimští muži mu řekli: Jak jsi to s námi jednal, že jsi nás nezavolal, když jsi šel do boje s Midjánci? A silně se s ním přeli. Nato jim odpověděl: Co jsem teď učinil takového jako vy? Což nejsou Efrajimovy paběrky lepší než Abíezerovo vinobraní? Do vaší ruky dal Bůh midjánská knížata Óréba a Zéba. Co jsem mohl udělat jako vy? Tehdy ochabl jejich hněv proti němu, když promluvil tato slova. Gedeón přišel k Jordánu a prošel jím se třemi sty muži, kteří byli s ním, vyčerpaní, pronásledující nepřítele. Požádal tedy muže ze Sukótu: Dejte, prosím, po bochníku chleba lidu, který jde v mých stopách, protože jsou vyčerpaní. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu. Ale sukótská knížata odpověděla? Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvé armádě chléb? Nato Gedeón řekl: Za tohle zmlátím vaše tělo stepním trním a bodláky, až dá Hospodin Zebacha a Salmunu do mé ruky. Vystoupil odtamtud do Penúelu a promluvil k nim podobně. Muži z Penúelu mu odpověděli stejně, jako odpověděli muži sukótští. Také mužům v Penúelu řekl: Až se v pokoji navrátím, strhnu tuto věž. Zebach a Salmuna byli v Karkóru a s nimi jejich vojska, okolo patnácti tisíc, všichni, kteří zbyli z celého vojska synů východu. Padlých bylo sto dvacet tisíc mužů schopných tasit meč. Gedeón vytáhl cestou těch, kdo přebývají ve stanech na východ od Nóbachu a Jogbohy, a přepadl tábor, právě když ten tábor spočíval v bezpečí. Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Zajal oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, a celé vojsko uvedl v paniku. Když se Gedeón, syn Jóášův, vracel z té bitvy od svahu Cheresu, zajal mládence ze sukótských mužů, vyptával se ho a on pro něho sepsal knížata Sukótu a jeho starší, sedmdesát sedm mužů. Pak přišel k sukótským mužům a řekl: Zde jsou Zebach a Salmuna, pro které jste mě hanobili slovy: Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvým unaveným mužům chléb? A vzal starší toho města a stepní trní a bodláky a dal jimi sukótským mužům za vyučenou. Strhl i věž v Penúelu a zabil muže toho města. Potom se zeptal Zebacha a Salmuny: Jak vypadali ti muži, které jste zabili na Táboře? Odpověděli: Jaký jsi ty, takoví byli oni, všichni podle vzezření královští synové. On řekl: To byli mí bratři, synové mé matky. Jakože živ je Hospodin: Kdybyste je nechali žít, nezabil bych vás. A Jeterovi, svému prvorozenému, řekl: Vstaň, zabij je. Ale ten chlapec nevytáhl svůj meč, neboť se bál. Byl totiž ještě malý. Tu řekl Zebach a Salmuna: Vstaň ty a zasáhni nás, vždyť jaký muž, taková jeho síla. Gedeón tedy vstal, zabil Zebacha a Salmunu a vzal si půlměsíčky, které měli na šíjích jejich velbloudi. Izraelští muži pak Gedeónovi řekli: Vládni nad námi ty i tvůj syn a také tvůj vnuk, protože jsi nás zachránil z ruky Midjánců. Ale Gedeón jim odpověděl: Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi nebude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin. Gedeón jim dále řekl: Dovolte mi přednést vám prosbu: Dejte mi každý kroužek ze své kořisti. Měli totiž zlaté kroužky, protože tamti byli Izmaelité. Oni odpověděli: Rádi dáme. Rozprostřeli plášť a hodili tam všichni kroužek ze své kořisti. Váha těch zlatých kroužků, které si vyžádal, byla tisíc sedm set šekelů zlata mimo ty půlměsíčky, náušnice a roucha z purpuru, která měli na sobě midjánští králové, a mimo náhrdelníky, které visely na šíjích jejich velbloudů. Gedeón z toho udělal efód, postavil ho ve svém městě, v Ofře, a všichni z Izraele tam za ním chodili smilnit, takže se stal Gedeónovi a jeho domu léčkou.